Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy 20. století: Bojoval s Poláky, Rusy i Němci, zavřel ho Vaš

  19:02aktualizováno  19:02
Těžko představitelný život prožil Pavel Dimun ze slovenské Habury. Za války mu chalupu vypálili nacisté, pak jí vydrancovali vojáci Rudé armády. On bojoval proti oběma, nakonec ho nechal zavřít jeho bývalý velitel. Portál iDNES.cz vám přináší další z Příběhů 20. století.

Východní fronta (ilustrační foto) | foto: Post Bellum

Pavel Dimun rukoval na povinnou vojenskou službu krátce před mobilizací v roce 1938. Místo, aby šel po dvou letech domů, odcestoval s jednotkou hájit československé území: Sudety. "Měli jsme v jednotce šváby, jak jsme Sudetským Němcům říkali, kteří dezertovali i se zbraněmi a s těmi pak na nás zaútočili," vypráví Dimun.

Pavel Dimun

Pavel Dimun se narodil 17. června 1914 ve slovenské obci Habura. V roce 1938 sloužil na hranicích v československé armádě, po vzniku Slovenského státu se účastnil nacistické operace Barbarossa, útoku na Rusko. V roce 1944 utekl do československé zahraniční armády na východní frontě. Bojoval v bitvách u Krajné Bystré, Stopkova na Ondavě, u Vyššího a Nižšího Komárniku. Získal medaili Za chrabrost a Československý válečný kříž. Po válce se stal nepohodlným a do vězení na devět měsíců nepodmíněně mu pomohl prokurátor Karel Vaš, jeho někdejší velitel.

Na konci září 1938 byla v Mnichově podepsána dohoda, podle které části československého území připadly nacistickému Německu, podle dodatků dohody si nároky činily i Maďarsko a Polsko.

Dimun chvíli bojoval na Těšínsku s Poláky a i s Maďary ve slovenské obci Kostěná. Zažil tam kulometný útok z věže kostela. Českoslovenští vojáci tam po vítězném boji našli maďarského faráře a zvoníka.

Když Pavel Dimun na konci roku 1938 demobilizoval, netušil, že pro něj vojenská služba zdaleka nekončí.

V roce 1939 vznikl Slovenský stát, satelit nacistického Německa. O dva roky později povolali Dimuna na východní frontu. Opravoval boty ve slovenské zajišťovací divizi, která se po boku wehrmachtu účastnila útoku na Sovětský svaz.

Když Sověti Němce tlačili zpět, členové divize začali dezertovat. Dimun měl doma ženu a tři děti a za sebou pět let vojny. Tak ho pustili domů a vrátil se do rodné Habury na úpatí Beskyd. Nikdo v té době netušil, že údolí, kde hospodařil, se stane strategickým místem během Slovenského národního povstání v létě 1944. Opěrným bodem Wehrmachtu, který se zde střetl s postupující Rudou armádou a československou zahraniční brigádou.

Východní fronta (ilustrační foto)
Východní fronta (ilustrační foto)

"Povstání Slováků bylo rozprášeno, lidé utíkali do hor, nechávali v naší vesnici zbraně a vysílačky. Jednu jsem zachránil. Dopravil jsem jí partyzánům. Jenomže pak se přiblížila fronta. Habura během bombardování shořela a s ní i náš dům. Jen tak tak, že jsme se s rodinou zachránili. Ve sklepě jsem ukryl ženu a tři děti, sehnal pro ně mouku a vodu a vypravil se přes kopce k československé armádě, která měla štáb v polském Rymanově. Stal jsem se takovým vojenským milicionářem pod velením Reicina a Vaše," vypráví Pavel Dimun.

Reicin a Vaš, známá jména

Karel Vaš, někdejší velitel defenzivního oddělení Obranného zpravodajství (OBZ) a pozdější komunistický prokurátor v rozhovoru pro Příběhy 20. století přiznává, že OBZ, které mělo oficiálně odhalovat německé špiony v československé armádě, bylo pod přímým velením sovětské tajné služby NKVD.

Zmiňuje se i o působnosti zmíněného Zvláštního oddílu: "Byli jsme ve styku se sovětskými orgány. Od nich jsem se učil, jak se to dělá. Byli jsme podřízeni sovětské armádě. Jak jsme poznávali špiony? To už si nepamatuju. Když jsme byli na území Slovenska, tak tam německá armády vysazovala do týlu diverzanty a na ty jsme nasazovali takzvaný zvláštní oddíl. Ten oddíl jsme používali i jinak. Nastupovali Slováci, kteří byli politicky slabí - ani ryba ani rak, a poněvadž jsme bojovali a nasazovali je do boje, oni někdy utíkali, tak jsme museli první linii hlídat, aby nám neutekli. Dělali jsme to podle sovětského vzoru: ´zagrjad odrjat´- zahradit linii. Vojáky jsme hnali dopředu," popisuje Vaš.

Pavel Dimun po válce sloužil u hradní stráže jako vojenská spojka prezidenta Beneše. Setkal se i s Heliodorem Píkou, což mu bylo nejspíš osudné. V roce 1948 se stal nepohodlným a Karel Vaš ho nechal uvěznit na devět měsíců.

Příběhy 20. století

Příběh Pavla Dimuna zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli v 10:05 jeho vyprávění odvysílá Český rozhlas - Rádio Česko v pořadu Příběhy 20. století.

Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení.

Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Právnička, která v práci trávila nadřízenou, odmítá nastoupit do vězení

Věra Kubíčková před jednáním Městského soudu v Praze (29. května 2017)

Bývalá zaměstnankyně Správy železniční dopravní cesty Věra Kubíčková, kterou soudy potrestaly tříletým vězením za...

Místo urážek pomoc. Sbírka podpoří žáky teplické školy i romské studenty

Tablo prvňáků, které zveřejnil Teplický Deník, vyvolalo na Facebooku vlnu...

Případ výhrůžných komentářů pod fotkou prvňáků z teplické základní školy vzbudil nejen pohoršení, ale také...

Janoušek by se nemusel vrátit za mříže, soud zvažuje upuštění od trestu

Roman Janoušek byl odsouzen k trestu čtyř a půl roku za to, že v březnu 2012...

Lobbista Roman Janoušek, odsouzený za to, že v opilosti srazil ženu autem a ujel, by se nemusel vrátit znovu za mříže....



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.