František Wiendl v roce 2010.

František Wiendl v roce 2010. | foto: Post Bellum

Příběhy 20. století: Do Německa převedl stovky lidí, zradili ho kamarádi

  • 63
Devadesátiletý František Wiendl v roce 1949 převáděl přes střežené česko-německé hranice zoufalé lidi. Vojáky, rodiny s dětmi, sokoly, skauty, které stíhala StB. Dokázal je zachránit, ale za svoji laskavost a vlastenectví zaplatil desetiletým žalářem. Zradili ho kamarádi. Portál iDNES.cz vám přináší další příběh z cyklu Příběhy 20. století.

Hrdinou Františka Wiendla byl jeho otec, tesař a legionář z první světové války. Dodnes si pamatuje jeho až hororové příběhy z Ruska během bolševické revoluce v roce 1917. "Táta vyprávěl, jak třeba majitele podniku chytili bolševici, rozřízli mu břicho, nacpali do něj slámu a zapálili. Varoval mě před komunisty," popisuje Wiendl, který vzhlížel k tátovi i v době druhé světové války.

Kolem jejich rodiny se vytvořila odbojová organizace. V době heydrichiády jeho otec čekal, kdy si pro něj přijde gestapo. "Jednomu zatčenému se podařilo poslat z vězení moták, že nemusí mít strach, že o něm během výslechů nepadlo jediné slovo, a tak táta přežil celou válku," vzpomíná pan Wiendl, který se přidal k rodinnému odboji. Založili skupinu Lidice. S přáteli sbírali peníze pro vdovy po zavražděných odbojářích, shromažďovali zbraně, protože se připravovali na povstání.

Skupina Lidice se pak sloučila s dalšími z okolí Klatov a odbojáři navázali rádiové spojení s Londýnem. Organizovali tajné letecké shozy zbraní: "Na smluvené louce u lesa plály ohně a čekalo se na balíky se zbraněmi. Celou noc. Doteďka nevím, proč letadla nedorazila," směje se tehdejším válečným neúspěchům pan Wiendl.

Na začátku roku 1945 je navštívil nacistický kolaborant a sdělil, že jeho otce v nejbližších dnech zatkne gestapo. "Myslím si, že si chtěl udělat alibi na konci války. Ale tátu zachránil. Ten utekl a do konce války se skrýval u známých," popisuje Wiendl. On sám během květnového povstání v roce 1945 velel asi třiceti starším klatovským občanům, kteří měli v květnových dnech přepadnout stadion s německou posádkou.

Na stadionu na okraji Klatov se přihodilo něco nevídaného. Tehdy dvacetiletý Wiendl promluvil s německým velitelem. Vojáci pak složili zbraně, nastoupili do útvaru a v doprovodu starších obyvatel Klatov odpochodovali do kasáren. "Víte, tihle už měli války dost. Stačilo jim říct, že jim zaručíme bezpečí, že Američanům vysvětlíme, že už bojovat nechtějí a bylo po válce," usmívá se Wiendl. V centru Klatov a v dalších nedalekých městech přitom při přestřelkách s německými vojáky zahynuly desítky povstalců.

Otec se zamotal v křoví a chytla ho milice

Wiendl po válce studoval vojenskou školu. Výcvik mu skončil předčasně, zatkla ho StB. To se stalo nedlouho po únoru 1948. S otcem a přáteli, lékařem Krbcem, Prantlem a Štorkem, nakoupili kbelíky bílé barvy a na prkenné ohrady psali protikomunistická hesla.

Nápisy v Klatovech, které měli na svědomí Wiendlovi.

"Jednou šli na noční akci můj táta, Prantl a Krbec. Táta s Prantlem někde psali, když je zpozorovala hlídka milicionářů. Prantl byl mladší, takže jim utekl. Táta utíkal na druhou stranu a zamotal se do křoví," vypráví František. Z křoví ho vytáhli ozbrojení komunisté a vedli mezi sebou na stanici. Prantl však na nic nečekal, vytáhl pistoli a začal střílet. "Samozřejmě nemířil na ně. Byla tma a měli tátu. Jenomže nějaká kulka nešťastnou náhodou zasáhla do nohy z odrazu jednoho z té hlídky," vypráví Wiendl, jehož otec se nabídl, že plačícího milicionáře vezme na záda a odnese do nemocnice.

Druhý příslušník to však odmítl, že se o kolegu postará sám. Otec Františka Wiendla toho využil a utekl. Druhý den si StB přišla nejen pro jeho otce a maminku, ale za pár dní zatkli preventivně i jeho. "Ale pustili nás. Neměli důkazy. Já byl tu noc na výcviku v Medlánkách, maminku pustili po několika měsících, otce až po sedmi měsících." U soudu svědčili lidé, které Wiendlova maminka obešla a přemluvila je, aby potvrdili, že její syn byl celou noc u nich.

Cestu přes hranice našel na mapě

V době, kdy jeho rodiče seděli ve vyšetřovně, zabušil na dveře u Wiendlů jistý pan Schneider. Tvrdil, že ho stíhá komunistická policie a nutně potřebuje přes hranice. Prý ho posílá Pospíšil. František Schneidera neznal, ale u Pospíšila měli auto v opravě. Jeho otec o něm mluvil jako o vlastenci. "No tak jsem ho měl na krku. Sedl jsem k mapě a našel si cestu. To byl můj první přechod. Dovedl jsem ho až k prvnímu stavení v Německu, kde se svítilo. Ti lidé v chalupě jen kroutili hlavou, jak to, že tam nezůstanu a vracím se," říká František, který si neuměl představit, že by opustil rodiče.

Soutěž

Neziskové organizace Post Bellum a Pant, iDNES.cz, Český rozhlas, MF DNES a ČT vyhlašují velkou letní soutěž Příběhy 20. století. Natočte vyprávění svých rodičů, babiček, dědečků či známých a vyhrajte 50 tisíc korun, chytrý telefon nebo tablet a profesionální smlouvu pro dokumentaristy. Vše na www.pribehy20stoleti.cz. Každý registrovaný obdrží zdarma DVD Příběhy 20. Století.

Teta, která se o mladičkého Františka starala v době, kdy jeho rodiče věznili, zjistila, že nebyl celou noc doma. Prozradila to synovi Václavovi a ten dohodil další uprchlíky. Postupně se František Wiendl napojil přes další uprchlíky na ilegální odbojové skupiny a ty mu začaly posílat vojáky, sokoly, skauty, politiky, kteří prchali před novým režimem. Za tuto nebezpečnou službu Wiendl nebral tak jako jiní peníze. Jen jednou mu na hranicích při podání ruky vtiskla do dlaně malý zlatý penízek maminka s dítětem, které převedl. František penízek pak dal své ženě, která ho nosila na krku.

František Wiendl se zkontaktoval s agentem chodcem Aloisem Suttým, kterému se podařilo prchnout z komunistického lágru. Ve vězení se Suttý seznámil s vězněným otcem Františka. Agent-chodec úspěšně přešel do Německa a vstoupil do služeb americké tajné služby CIC. "Lojza začal chodit pravidelně přes hranice. Bál se jít hlouběji do Československa. StB po něm všude pátrala. Takže jsme mívali srazy u Stříbrného mlýnu nedaleko hranic. Tam mi dával dopisy, které jsem pak osobně roznášel třeba letcům RAF. Já mu zase předal skupinu uprchlíků, které dovedl až do Německa," popisuje František Wiendl. K Wiendlově převaděčské skupině se po propuštění připojili i jeho otec, přátelé a odbojáři z války Štorek, Prantl a lékař Krbec.

Z přátel se stali estébáci

Chirurg Krbec měl bohaté zkušenosti s operacemi střelných zranění. Získal je za války v partyzánské skupině, kde se spřátelil s jistým Rudou Novákem, četníkem Kocinou a Basákem. Ze všech tří se po roce 1948 stali agenti StB, což Krbec netušil. 20. listopadu 1949 na něj jeho "přátelé" z války přichystali past. Krbce požádal Novák, zda by nedostal "nějak" Basáka za hranice.

Krbec ho dovedl za Wiendlem, který ho připojil k sedmičlenné partě, která šla tu noc za hranice. Měli sraz s agentem Suttým u Stříbrného mlýna, kam je František Wiendl s Prantlem přivezli v dodávce. Suttý skupinu převzal a vedl na hranice. Asi kilometr před čárou, po několikahodinovém nočním pochodu, zničehonic Basák vytáhl pistoli a zaječel: "Ruce vzhůru, ve jménu zákona, jste zatčeni!"

Když na něj Suttý vytáhl samopal, estébák vzal nohy na ramena. To už byl Wiendl a Prantl zatčeni. Suttého tajná policie zatkla až o pět měsíců později na usedlosti na samotě, kde se skrýval. Bez střílení se to neobešlo. Po přestřelce zůstal ležet s prostřeleným břichem jeden z policistů. Suttý u soudu dostal trest smrti. U výslechu Wiendl vzdoroval. Dokola opakoval, že jel s Prantlem pro jablka. Po měsíční korekci, nakládačkách a výpovědi Basáka nakonec připustil, že převáděl. Dostal osmnáct let a odseděl si deset. Dnes předsedá pobočce Konfederace politických vězňů v Klatovech.

Basák měl výčitky svědomí, oběsil se

Po roce 1990 si Wiendl pořídil diktafon a vyhledal bývalého estébáka Nováka. Tvrdil, že se zajímá o partyzány. Novák ho přijal a vyprávěl hrdinské legendy z války. Wiendl ho však přerušil, že chce znát pravdu, jak to tenkrát bylo s Basákem.

"Novák byl grázl. S úšklebkem mi vyprávěl, že za ním Basák přišel v roce 1968, kdy se poměry uvolňovaly. Měl špatné svědomí. Novákovi přinesl dvacet tisíc korun, které dostal za estébáckou akci v tom listopadu 1949. Novák se mu vysmál, že prej si je má nechat, když si je zasloužil. Basák to nevydržel, šel a oběsil se," popisuje Wiendl, který nahrávku s další dokumentací zaslal Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu. Vše mu vrátili s oznámením, že udavačství není trestné. Nahrávka se pak někde ztratila během stěhování rodiny Wiendlů.

Příběhy 20. století

Vzpomínky Františka Wiendla zaznamenali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli jeho vyprávění odvysílá Český rozhlas Plus ve 20 hodin v pořadu Příběhy 20. století (zvukový archiv pořadu nalezne zde). Reprízu pak naladíte příští sobotu na Radiožurnálu ve 21 hodin. Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků už od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video