Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Věcí veřejných: cesta od party aktivistů do vrcholné politiky

  6:29aktualizováno  7:48
Hrstka obyvatel Prahy 1 založila sdružení, které chtělo upozornit na podezřelou privatizaci obecních bytů. Teď, o devět let později, je všechno jinak. Mají čtyřiadvacet poslanců v parlamentu a jednají o vládě. Strana Věci veřejné - strana, která je největším překvapením v české politice.

Předseda Věcí veřejných Radek John slaví ve volebním štábu strany v Praze. (29. května 2010) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Její zakladatelé to však za úspěch nepokládají. Místo toho říkají, že se bojí.

Stranu totiž postupně převzali podnikatelé v čele s majitelem bezpečnostní agentury ABL a nynějším poslancem Vítem Bártou. "O Bártově roli se nesmělo mluvit, měl proto krycí jméno Filip. Stal se z toho podnikatelský projekt," prohlásil bývalý člen Bohumil Vejtasa po odchodu ze strany před pěti lety. Tehdy musel podepsat závazek mlčenlivosti pod hrozbou milionové pokuty. Strana na něm peníze skutečně vymáhala, ale nakonec žalobu stáhla.

Nyní už Vejtasa mluvit nechce. "Bojím se mafie. Ještě před dvěma týdny bych si s vámi promluvil, ale teď po volbách už ne," řekl v pátek do telefonu.

Podobně jako Vejtasa mluví i zakladatelka strany a první předsedkyně Stanislava Moravcová. "Věci veřejné vznikly jako aktivita občanů, a fakt, že se začaly měnit v něco jiného, byl důvod mého odchodu. Převzali to lidé, kteří nejsou stejného ražení jako já, nedokážou držet slovo, neváží si lidí kolem sebe," řekla Moravcová. Podrobnosti převzetí strany podnikateli popsat nechce. Prý se bojí žaloby.

Věci Veřejné jsou opravdu strana nejvíce napojená na byznys. Největší mecenáši jsou zároveň členy a nyní i poslanci. Ke sponzoringu se přiznávají, založili dokonce Klub angažovaných podnikatelů. Jejich cílem má být i přímé zapojení do politiky. Členy klubu jsou Vít Bárta, Lukáš Semerák, Michal Babák (nyní poslanec) a Kamil Jankovský.

"Chci přesvědčit veřejnost, že transparentní sponzoring politické strany poctivě podnikajícím člověkem není chiméra. Podnikání a politika jsou totiž v očích veřejnosti stále považovány za zločin," vysvětluje Bárta.

1. Proti podivné privatizaci bytů

Věci veřejné vznikly v roce 2001 jako iniciativa vystupující proti podivné privatizaci s obecními byty v městské části Praha 1. V čele se Stanislavou Moravcovou bojují i proti rušení nočního klidu a neoprávněnému parkování aut v parkovacích zónách v centru města. Strana známá pouze na Malé Straně a v přilehlém okolí získává ve volbách v roce 2002 jedno křeslo v zastupitelstvu Prahy 1.

2. Lákání idealistů i podnikatelů

Věcem veřejným se přesto dařilo získávat stále více sympatizantů a nových členů. Po aktivistech přicházejí idealisté, kterým se líbí snahy zlepšit život obyvatel Prahy 1. Třeba mladá maminka s dvěma dětmi, které v centru hlavního města chybějí místa, kde by mohly děti trávit volný čas - nynější poslankyně Karolína Peake.

Ta založila mateřské centrum, a když vyrazila na radnici tlumočit problémy rodičů, vyslyšely ji jen Věci veřejné. "Jako jediné mi pomohly skutečně řešit konkrétní komunální problémy, aniž jsem se jako v jiných stranách musela účastnit vnitrostranického politikaření," zdůvodňuje.

Ale šanci v nové straně s rostoucí popularitou vycítili také podnikatelé. Do VV kolem roku 2004 přicházejí první lidé spojení s Vítem Bártou, majitelem bezpečnostní agentury ABL.

3. Odchod zakladatelů, nástup lidí kolem Bárty

V roce 2006 už mají véčkaři v zastupitelském sboru Prahy 1 čtvrtinu. To už je mimo hru zakladatelka strany Stanislava Moravcová. Odešla a stranu přebírají Bártovi lidé. Odchází i Bohumil Vejtasa, který je jednou z nejznámějších tváří mladé strany. Kritizuje stoupající vliv podnikatelů v partaji a to, jakým způsobem vzali straně původní ideje - "nepoliticky dělat politiku".

Obrat v myšlení Věcí veřejných dokazuje i loňské odvolání starosty Prahy 1 Petra Hejmy z ODS. Toho véčkaři navrhli odvolat a i díky hlasům části občanských demokratů se jim to podařilo. Pak paradoxně na funkci podpořili Filipa Dvořáka - člověka, proti němuž kvůli bytům předtím bojovali.

Bárta je hnacím motorem Věcí veřejných, je dokonce považován za nejmocnějšího muže strany, jíž podle svého odhadu věnoval celkem 10 milionů. Je navíc volebním manažerem strany. Jeho firma hlídá ruzyňské letiště, spolupracuje na zátazích proti trhovcům, kteří prodávají napodobeniny drahých značek, a loni také vyhrála výnosný tendr pražského magistrátu na správu památek.

Bárta se oficiálně přihlásil k Věcem veřejným až před nynějšími volbami založením Klubu angažovaných podnikatelů. Klub dále založil Lukáš Semerák, majitel developerského holdingu SPI, který dvanáct let dělal významného manažera v realitní firmě Sekyra Group, jež je spojena zejména s pražskou politickou smetánkou.

Majitel Luděk Sekyra navíc figuroval v policejním spisu Krakatice jako kontakt Františka Mrázka a exministra vnitra Ivana Langera (ODS).

"Nastoupil jsem k panu Sekyrovi v roce 1995 hned po fakultě. Byl jsem dvojkou ve firmě a přiznávám, že jsem se pohyboval v branži, která je na komunální politiku hodně napojená. Ale to, že jsem byl ve stejném dresu, ještě neznamená, že jsem se vším souhlasil," tvrdí Semerák, který straně věnoval 2,7 milionu korun. Poslancem za Věci veřejné se stal i majitel poradenské firmy MXB z Blanska Michal Babák. Straně převedl na účet 3,5 milionu.

4. Osobnosti i politici přicházejí i z jiných stran

Věci veřejné oslovily například politika Josefa Zieleniece. Nejprve jej pozvaly na konferenci, pak na on-line diskusi. Nyní již vystupuje jako stínový ministr zahraničí. Véčkaři získali také uznávaného lékaře Martina J. Stránského či dopravního odborníka Stanislava Humla. "Oslovilo mě jméno Radka Johna," říká Huml.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zeman spálil červené trenýrky. Skončil čas spodního prádla v politice, řekl

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Ve svérázný happening se změnil mimořádný brífink, na který si na Hrad sezval novináře prezident Miloš Zeman.

Trump a Kim přepsali historii. Svět se změní, slíbil diktátor po schůzce

Na závěr setkání Donald Trump a Kim Čong-un podepsali společné prohlášení o...

V Singapuru proběhla historicky první schůzka prezidenta USA a vůdce KLDR. Donald Trump a Kim Čong-un si podali ruce a...



Zeman na Hradě nespálil jen trenky, ale zřejmě až dva miliony korun

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Červené trenky skupiny Ztohoven by podle galeristů a odborníků na moderní umění mohly na trhu vynést přes dva miliony...

Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

Ujeté, nevhodné, trapné, hodnotí pálení trenek na Hradě politici

Prezident Miloš Zeman za asistence hasičů spálil v zahradách Hradu červené...

Vesměs negativní reakce vyvolal mezi politiky „happening“ prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě, během kterého...

Další z rubriky

Hříšníci z D1 plní městské kasy, za rychlou jízdu už zaplatili miliony

Úsekové měření rychlosti u Velkého Meziříčí bude trvat nejdéle do 19. prosince....

Každý den až 300 pokut a každá za tisícovku. Jihlava vydělává na řidičích, kteří překračují osmdesátku na opravovaném...

Příznivci i kritici modernizace Dukovan se střetli v hokejové aréně

Před zimním stadionem v Třebíči, kde se veřejně projednával záměr stavby...

Na třebíčském zimním stadionu tentokrát nepadaly žádné góly. Nehrál se hokej. Sešli se tam příznivci a odpůrci výstavby...

Ministrem zahraničí může být i Zaorálek, uvedl druhý muž ČSSD Zimola

Místopředseda ČSSD Jiří Zimola v diskuzním pořadu iDNES.cz Rozstřel (15. května...

První místopředseda ČSSD Jiří Zimola míní, že by strana kvůli odmítavému postoji prezidenta Miloše Zemana ke...

Najdete na iDNES.cz