Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Nedošlo mi, že tělo je mého bratra,“ líčí přeživší vzpomínky z Utoyi

  15:52aktualizováno  15:52
Norsko (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - V neděli 22. července to bude rok, co Norsko ochromil útok teroristy Anderse Breivika. Norský politik somálského původu Chálid Ahmed byl tenkrát na ostrově Utoya, kde Breivik zabil 69 lidí včetně jeho mladšího bratra Ismaíla. "Nejdříve jsem bratra vůbec nepoznal. Museli mi říct, že je to on," vzpomíná pro MF DNES.

Chálid Ahmed, norský politik somálského původu | foto: Adéla Dražanová, MF DNES

Bylo mu dvanáct, když v jeho zemi začala válka. Bylo mu jen o rok víc, když z vlasti uprchl. Bylo mu 23, když přijel do Norska, jedné z nejbezpečnějších zemí světa. A bylo mu 31, když mu norský občan Anders Breivik na pohádkovém ostrůvku Utoya zastřelil mladšího bratra.

To je příběh Chálida Ahmeda, norského politika somálského původu. Muže, který zažil tolik hrůzy, že by to vystačilo na několik lidských životů. Muže, který už zase ztratil pocit bezpečí.

Dvaadvacátého července 2011 se Chálid na Utoyi probudil brzo. Cítil se divně. Srdce mu bušilo a ruce se třásly. Trápila ho zlá předtucha. Hned si sbalil věci a Mubarakovi a Ismaílovi, svým mladším bratrům, řekl, aby udělali to samé. Protože se jede domů. Bratři nechtěli. Na tábor, který běžel už několik dní, totiž dorazili jen den předtím, když se vrátili z dovolené v Bulharsku. "No tak, sotva jsme přijeli! Dopřej nám aspoň jeden den tady na Utoyi!" přemlouvali Chálida. Ustoupil s podmínkou, že domů se pojede druhý den ráno. O pár hodin později přijel na ostrov Anders Breivik. Ani ne dvacetiletý Ismaíl se pak domů už nikdy nevrátil.

Přijel z bojů v Mogadišu

Chálid Hadži Ahmed se narodil v roce 1979 v Mogadišu. Z doby, kdy v Somálsku propukla krvavá občanská válka, si pamatuje mrtvoly na ulicích, zvuk střelby a záblesky raket v dálce. Ale jinak se mu jako dítěti tehdejší život v Mogadišu zdál vcelku normální. Chálidův otec však pochopil, že k normálu má tenhle chaos daleko, a po roce odvezl rodinu pryč. Do Jemenu, k příbuzným. Začal pracovat, děti nastoupily do školy. Deset let tak žili. Chálid se potom na dva měsíce zkusil vrátit do Somálska, ale jen tam zjistil, že se od jejich odjezdu nic moc nezměnilo. A nakonec s pomocí strýce a jeho známých odletěl do Itálie.

"Tam mě vyzvedl nějaký strýcův známý a vlakem přes celou Evropu mě dovezl do Norska," vypráví dnes Chálid. Sedí přitom na terase jedné restaurace v Hamaru, ospalém městečku severně od Osla. Tady už léta žije a pracuje. Prošel uprchlickým táborem, kolečkem žádostí o trvalý pobyt.

77 zabitých

Brutální útoky norského pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika šokovaly před rokem, 22. července, celou Evropu. Ještě týž den zveřejnil Breivik na internetu svůj manifest a deník, v němž popsal přípravu na atentáty. K nim se posléze přiznal a prohlásil, že se cítí nevinen, protože byl k činu údajně donucen vládní politikou podporující přistěhovalectví.

Útoky byly dva
Při prvním vybuchla bomba ve vládní čtvrti v centru Osla. Exploze si vyžádala osm obětí a 11 lidí bylo vážně zraněno. Při druhém přijel Breivik převlečený za policistu na ostrov Utoya asi 35 km od Osla, kde se nacházelo asi 600 převážně mladých lidí na mládežnickém táboře vládní Norské dělnické strany. Bez varování začal do lidí střílet - zemřelo 69 lidí.
Rozsudek se blíží
Stran Breivikova duševního zdraví bylo vypracováno několik lékařských posudků. Zatímco listopadová zpráva Breivika označila za nesvéprávného (tudíž mohl být maximálně doživotně internován na psychiatrii, podle novějšího posudku trestně odpovědný je (a hrozí mu 21 let vězení). Soudní proces s Breivikem začal letos 16. dubna, rozsudek by měl padnout 24. srpna.

"Nestěžuju si. Ba naopak. Všichni byli tehdy milí a vstřícní a podmínky v táboře skvělé." O rok později za ním přijeli rodiče, tři bratři a dvě sestry. Povolení k pobytu dostali všichni, načež je norská vláda poslala právě do Hamaru.

Život se zase ustálil. Lépe než v Jemenu, samozřejmě. Chálid během krátké doby složil zkoušku z norštiny a absolvoval testy srovnatelné s norskou maturitou. Začal pracovat – učil francouzštinu. To bylo zhruba v roce 2005, kdy také vstoupil do AUF, mládežnické organizace norských sociálních demokratů. O pár měsíců později už byl šéfem hamarské pobočky a v létě 2006 poprvé vyrazil na tábor na Utoyu. Byl okouzlen. Z ostrova, z atmosféry, z lidí kolem. Jezdil pak na tábor rok co rok.

Tragickým paradoxem je, že loni jet neměl. Utlumil totiž trochu své aktivity v AUF, aby se mohl zase věnovat učení a taky lokální politice (byl zvolen do hamarského zastupitelstva). Jenže v březnu 2011 odešel z hamarské AUF její šéf a Chálid se nabídl, že "to na chvíli vezme". Utoya 2011 se tak nevyhnutelně ocitla v jeho pracovním kalendáři.

Ten den nezapomene

Ten den, pátek 22. července, se mu pořád vrací. Pamatuje si každou vteřinu. "Celé to začalo odpoledne, po výbuších v Oslu. Všichni najednou jen zírali do mobilů. Vedoucí tábora svolali děti do společenské místnosti. Řekli jim, že v Oslu byla exploze, ale nikdo zatím neví, co se stalo. A taky, že premiér Stoltenberg je sice v bezpečí, ale že se pravděpodobně zruší jeho návštěva na Utoyi, která se měla uskutečnit v sobotu," vzpomíná Chálid. V tu chvíli si myslel, že se splnila ta jeho ranní zlá předtucha.

Rozhodl se, že se vydá loďkou na pevninu za kolegou, který seděl v registračním místě. Tím musel projít každý, kdo chtěl na Utoyu. "On tam byl sám a já si pomyslel, že by bylo dobré jet za ním, dělat mu společnost. Vydal jsem se k lodi, ale v půli cesty jsem si uvědomil, že jsem zapomněl mobil. Tak jsem se vrátil do hlavní budovy. Zrovna včas, můj mobil zvonil, volala sestra. Říkala, že ten výbuch v Oslu byl teroristický útok. A taky že mluvila s mámou a uklidňovala ji, že já, Ismaíl a Mubarak jsme daleko, na ostrově, že se nám nic nemohlo stát."

Pak se ozvala střelba. Tak silně, že ji slyšel nejen Chálid, ale přes telefon i sestra.  "Co to je? Já slyším výstřely," vyhrkla. Chálid myslel, že asi ohňostroj. A potom ho uviděl. Z okna v prvním patře hlavní budovy sledoval, jak se blíží... policista.

Breivik šel klidně, rozvážně. "Jde sem policajt, asi nám řekne víc o tom, co se stalo v Oslu. Zavolám ti později, jo?" řekl ještě Chálid sestře a zavěsil. Znovu vyhlédl z okna. Viděl, jak se k vysokému muži v uniformě blíží dívka. "Asi se ptala, co se děje. On ji dvakrát střelil do břicha. A pak ještě do hlavy. V tu chvíli bylo jasné, že ten člověk sem přijel vraždit."

Chálid začal křičet. Všechny, kdo byli v místnosti s ním, vyhnal ven. Do lesa, schovat se. Doběhli k vodě. "Kdo umíte plavat, prostě plavte. Pryč," přikázal dětem. Kde jsou bratři, to v tu chvíli nevěděl. Zato moc dobře věděl, že Ismaíl neumí plavat.

Slyšeli jen déšť a střelbu

Trvalo to věčnost. "Bylo vlastně ticho. Slyšeli jsme jen déšť a šumění stromů. A střelbu," popisuje Chálid. Skrýval se se skupinkou dalších v lese, měnili místa. Nevěděli, zda je střelec sám, nebo je jich víc. Několikrát měli pocit, že už slyší, jak se blíží loď nebo helikoptéra. Střelba utichala a zas propukala, odkud se ozývá, bylo těžké určit.

"Byla tam ozvěna." Pak slyšeli měkký, příjemný mužský hlas. "Jsou tu nějací lidé? Střelec je zneškodněn, můžete vylézt. Mluvte se mnou," říkal. Tři dívky vyšly. Breivik je okamžitě zastřelil.

"Že jsme opravdu zachráněni, to jsme pochopili, až když jsme z posledního úkrytu viděli, že ke břehu dorazila loď. Už nikdo nestřílel. Všichni jsme se k lodi rozběhli. Kolem ležela těla."

Chálid běžel jako šílený. Uklouzl a spadl. A přímo tam, proti sobě, uviděl bezvládné tělo svého bratra. "V tu chvíli mi nedošlo, že je to on." Vlastně mu to museli říct. "Pak všechno zmizelo. Byl jsem tam jen já a Ismaílovo tělo. Šel jsem k němu a vzal ho za ruku. Byla strašně studená. A pak jsem prostě šel na loď, byl jsem úplně mimo. Chtěl jsem brečet, ale nešlo to. Myslel jsem na to, že musím najít Mubaraka."

Našel. Na pevnině. Seděl polonahý, zabalený v dece a třásl se. O smrti Ismaíla mu někdo stačil říct dřív než Chálid. Mubarak začal křičet a tlouct hlavou o zeď. Nevěřil. Chálid k němu běžel a objal ho.

Sešli se v soudní síni

Breivika pak viděl až po mnoha měsících v soudní síni v Oslu. Proces prý ani moc nesledoval, k soudu se vydal jen v den, kdy se probírala zpráva z pitvy jeho bratra. Naštvalo ho, že Breivik, "to nelidské zvíře", sedí před soudem důstojně, v obleku.

"Měl by být v kleci. Vždyť to není člověk," říká Chálid. Má prý zlé sny, vcelku často. Ze začátku se taky bál být sám, ale to už překonal. Hodně pracoval, účastnil se stranické předvolební kampaně, bral to jako terapii. Doufá, že Breivik už nikdy, nikdy nevyjde na svobodu.

"Měl by jít do psychiatrické léčebny a z ní pak navždy do vězení," říká. Chálid se stará o mámu a tátu. Ten je na tom nejhůř. Má pocit, že je to všechno jeho vina. Protože on sem rodinu přivezl. "A já? Mně jen zase vzali pocit bezpečí."



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

V Berlíně se rozhoduje o vládě. Největší spory jsou kvůli klimatu a migraci

Kancléřka Angela Merkelová po jednání v Berlíně o nové německé vládní koalici....

V Berlíně se v neděli na mnohahodinovém jednání konzervativní unie CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených...

Krysí polévkou proti kocovině. Mexická politička bojuje za tradiční pokrm

(Ilustrační snímek)

Léčí chřipku, navrací libido a pomáhá s kocovinou. Tedy alespoň podle místních. Polévka caldo de rata je v srdci Mexika...

Zemřel španělský prokurátor, který obvinil katalánské vedení ze vzpoury

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v Madridu za jednotu španělské monarchie. (7....

Španělský generální prokurátor José Manuel Maza (66), který obvinil bývalé katalánské vedení ze vzpoury, zemřel náhle v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.