Turecký ministr vnitra Besir Atalaj uvedl, že dnešní akce v asijské části Istanbulu byla součástí větší operace, během které bylo v noci zatčeno na čtyřicet lidí.
Při čtyřhodinové přestřelce policie zabila šéfa zakázané levicové skupiny Revoluční velení, která má vazby na kurdské separatisty. Podle Atalaje stojí levicová skupina za dřívějšími atentáty na vojenská zařízení a ústředí vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Těžkooděnci obklíčili sídlo militantů brzy ráno. Z budovy, kde zůstali uvěznění její obyvatelé, se po spuštění palby valil hustý dým. Militant na policejní palbu promptně odpověděl. Podle policie zabil jednoho jejich příslušníka a civilistu, televizní kameraman utrpěl na ulici před domem lehčí zranění. Dalších pět lidí na místě poranil výbuch trhaviny.
Při domovní prohlídce policie objevila množství výbušnin.
Podle informací, které poskytl sdělovacím prostředkům istanbulský guvernér Muammer Güler, měl u sebe útočník náboje a nástražné nálože, takzvané booby traps, s nimiž policisté nepočítali. Güler odhadl, že útočník tak mohl držet v šachu desítky příslušníků bezpečnostních sil.
Televizní záběry ukázaly policisty ostřelující budovu automatickými zbraněmi a metající granáty se slzným plynem. Občas se ozývaly silnější výbuchy. Nad místo přestřelky vyslala policie vrtulník, poblíž byly sanitky a hasičská vozidla.
První máj se v Turecku už skoro 30 let neslaví
Turecká policie přistupuje k zátahům proti radikálům každoročně těsně před oslavami Prvního máje z obav, že by během svátku mohly vypuknout ozbrojené střety. Letos se První máj slaví poprvé jako státní svátek, a to na nátlak stále silnějších odborových svazů, uvedla ČTK.
Úřady nicméně zamítly žádost, aby se svátek slavil na istanbulském náměstí Taksim, které má pro pro příznivce oslav symbolický charakter - v roce 1977 tu přišlo 1. května o život několik desítek lidí, když neznámý útočník zahájil na shromážděný dav střelbu.
Oslavy Prvního máje byly v Turecku zakázány v roce 1980, když se k moci dostala ozbrojeným převratem armáda.
