"Musíme adresovat jasnou žádost konkrétní osobě, například "prosím vy pane, v tom červeném svetru". Jinak se stává, že dochází k takzvanému efektu "bystanders" - tedy že lidé stojí v davu a napadenému nepomohou," upozorňuje psycholog Radek Ptáček, který pracuje pro Policejní akademii České republiky.
Co byste doporučil řidiči, který přijde do konfliktu s agresivním či opilým člověkem?
Nejdřív je potřeba říci, že ne všechno agresivní chování je zvládnutelné psychologickými prostředky. Řidič by se tedy měl snažit rozlišit, jestli jde o agresivitu, která má přirozené spouštěcí mechanismy. Tedy například trpí frustrací z neuspokojené potřeby - z horka ve voze, nebo tím, že si nemůže zapálit. Nebo může jít o nekontrolovatelnou agresi, způsobenou například intoxikací, alkoholem či psychickou poruchou.
Jak se tedy zachovat v těchto případech?
V prvním případě, tedy pokud je příčina agrese identifikovatelná, dá se s agresorem jednat. Nejprve by měl napadený použít takzvané nedirektivní jednání - tedy vyjádřit pochopení: "Chápu, že máte nutkání si zapálit, ale v autobuse se opravdu nedá kouřit". Pokud to nefunguje, zvolit direktivní jednání ve smyslu: "Okamžitě opusťte vůz, tady se kouřit nesmí". U normálního člověka to obvykle funguje, v případě, že to nefunguje, tak jedinou možností je útěk. Ten je vhodnější také v případě, kdy není možné určit příčinu agrese a kdy je člověk spíše nezvladatelný.
Takže rozhodně není dobré jej o něčem horlivě přesvědčovat...
Obecným pravidlem je agresivitu zkrátka nezvyšovat, je totiž způsobena nedostatkem něčeho a musí být kompenzována. Dobrá technika je užití termínu, který pochází z boxu - "step aside" - ustoupit stranou, vyhnout se ráně, v našem případě nezvyšovat zlost.
Co dělat v případě, že jsem cestující a agresivní člověk se pustí do řidiče. Mám se zapojit a pomoci?
Jednou rovinou je občanská zodpovědnost, kdy by se člověk v případě nouze druhého měl angažovat. Druhou je fenomén zvaný "bystanders" - tedy tendence nepomoci, pouhého přiblížení se konfliktu či čumilství. Faktory, které toto čumilství zvyšují, jsou například nezvyklá situace či vyšší počet lidí.
Jak tedy jako napadený přemluvím ostatní, aby mi pomohli?
Pokud člověk potřebuje pomoc, je dobré někoho konkrétně oslovit, vyhlédnout si konkrétní osobu, například "pána v červeném svetru", neprosit dav obecně, jinak všichni zůstanou stát a člověku v nouzi opravdu nepomohou. Také je vhodné přijít s konkrétní prosbou. Všichni se pak na pána v červeném svetru otočí a tomu pak bude hloupé nepomoci.
Kdy požádat o pomoc?
Pokud si člověk není jist, zda situaci zvládne, je to indikátor toho, že je čas zavolat pomoc. Například zavolat policii a mezitím požádat ostatní.
Co by měli dělat ostatní cestující?
Záleží na situaci. Pokud se jedná o teenagery, s těmi si člověk většinou poradí sám. Většina lidí, která se snaží pomoci, má však individualistické chování a neosloví ostatní. Pak se může stát, že se agrese obrátí na ně stejně jako původně napadeného člověka. I v tomto případě je tedy dobré pomáhat ve více lidech, tedy vytáhnout jednotlivce z davu s konkrétními požadavky a nejít pomáhat sám.
