Česku podle nich hrozí v létě sucha, ale také povodně, protože náhlé přívalové deště nebude vysušená půda schopna pojmout, na horách bude patrně více pršet a méně sněžit, takže horská střediska se neobejdou bez umělého sněhu.
"Zatím je to jen scénář možného vývoje, jakýsi model, který je nutné neustále upřesňovat. Dnes spíše hovoříme o rizicích, protože existuje spousta neurčitostí," říká Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu a místopředseda mezinárodní pracovní skupiny, která zjišťuje, jaké dopady mohou mít klimatické změny na jednotlivé regiony Země.
Ve výhledech zpracovaných v Územní studii změny klimatu České republiky odborníci varují, že průměrná teplota v zemi může do roku 2075 vzrůst o 3 až 4 stupně. "Vyšší teploty by měly být zejména na podzim a v zimě, na jaře a v létě by oteplení nemělo být tak markantní," říká Pretel.
To vše však za předpokladu, že by koncentrace skleníkových plynů v ovzduší narostly na dvojnásobek hodnot z poloviny 20.století.
V zimě by oproti dnešku mělo více pršet a padat méně sněhu, takže by hory měl sníh pokrývat kratší dobu, pásmo s pravidelnou sněhovou pokrývkou by se v Evropě mělo posunout o 150 až 500 kilometrů na sever. Rovněž v horských oblastech by se toto pásmo posunulo o několik stovek metrů výše, takže například zmiňovanému Vrchlabí hrozí, že za sto let bude bez přírodního sněhu. "Ve výšce kolem pěti set metrů nad mořem by už to mohlo být citlivé. Tam už by skutečně přírodní sníh za sto let nemusel být," předpokládá Pretel.
Odborníci předpokládají, že kvůli hrozbě záplav bude potřeba nemalých investic. "V povodích řek bude žádoucí lépe pečovat o lesy, které dokáží srážkovou vodu zadržovat, a možná jako pojistku stavět v krajině sezónní nádrže na zachycení přívalových vod," domnívá se Josef Buchtele z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd.
Větší nároky si patrně vyžádá i čištění pitné vody, protože bakteriím a mikroorganismům se v teple daří lépe.
Velký dopad by klimatické změny měly mít na zemědělství. "Na jednu stranu by vyšší teploty mohly znamenat, že bude dříve setba i dříve sklizeň, a snad by mohly vzrůst výnosy," soudí Jaroslav Rožnovský z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. "Počátek vegetačního období se posune v mnoha oblastech na začátek března," stojí ve studii změny klimatu, která zároveň varuje před hrozbou sucha. "Ve větší míře bude ohrožena větší část střední a jižní Moravy, střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví."
Rožnovský míní, že zemědělství bude mnohem zranitelnější než dnes. Teplejší počasí totiž bude znamenat také větší riziko výskytu škůdců a chorob. Mnohým zemědělským plodinám zase nesvědčí přílišné teplo, takže zemědělcům možná nezbude nic jiného, než začít pěstovat nové odrůdy zvyklé na teplo.
Teplejší klima ale podle Jana Pretela z hydrometeorologického ústavu nebude rozhodně znamenat, že by se v republice mohlo začít dařit tropickému ovoci. "Pomeranče místo jablek se tu pěstovat rozhodně nebudou," dodává Pretel.
Česko má ovšem na druhé straně i štěstí v neštěstí. Globální oteplování se mu sice nevyhne, ale díky své příznivé poloze by dopady neměly být nijak dramatické. "Ve středních zeměpisných šířkách a ve střední Evropě je v porovnání s většinou ostatních regiónů riziko výrazně nižší," říká Pretel.
Pro klimatické změny totiž platí: čím severněji od rovníku, tím je dopad klimatických změn na ekosystémy menší. Pro republiku je také výhodou, že leží daleko od moře, protože předpokládané zvýšení hladiny oceánů způsobí zaplavení níže položených přímořských oblastí. Evropa navíc patří mezi bohaté regiony, takže náš kontinent by neměl mít problémy se s případnými následky globálního oteplování ekonomicky i sociálně lépe vyrovnat.
