Při havárii letounu L-29 zemřel šéf bojové přípravy Ján Malo

Při úterní havárii letadla L-29 zemřel šéf bojové přípravy vzdušných sil a plukovník Generálního štábu Armády České republiky Ján Malo. Podle mluvčího armádního letectva Petra Fajla patřil k nejzkušenějším armádním pilotům.
"Měl veškeré možné dosažitelné vzdělání, které u nás existuje. Úspěšně absolvoval řadu velitelských a odborných funkcí, vedle toho byl i vynikajícím člověkem," řekl Fajl.

Malo se před nedávnem stal ředitelem největší armádní letecké přehlídky v zemi - Czech International Air Fest, jehož sedmý ročník se uskuteční na královéhradeckém letišti počátkem září.

Cvičný vojenský letoun havaroval u obce Čejkovice jihozápadně od Chrudimi.
ád nepřežil jeho pilot - šéf bojové přípravy vzdušných sil a plukovník Generálního
štábu Armády České republiky (AČR) Ján Malo.

Delfín, který v úterý odstartoval z pardubického letiště kolem 16:00, se zřítil asi v polovině plánovaného letu, tedy zhruba po 20 minutách.

Byla to pravděpodobně technická závada, tvrdí experti
L-29 patří sice ke starším strojům, armádni piloti jej však označují jako velmi spolehlivý a jednoduchý letoun.

"Turbína může klidně nasát i ptáka aniž by to motor poškodilo. Ten letoun má pouze jednu velkou slabinu zastaralou a nevyhovující vystřelovací sedačku. Její pyropatrony vás - na rozdíl od raketových motorků u modernějších typů - z kabiny tak tak vyplyvnou. Pokud se tedy vystřelíte pod 250 metrů výšky, nemáte šanci, protože se vám neotevře padák," vysvětluje jeden ze špičkových pilotů letectva, který si ale nepřeje uvést jméno, protože se obává reakce pozůstalých.

Jiný pilot z čáslavské základny uvedl, že jedinou slabinou jinak spolehlivého stroje L-29 je zastaralá vystřelovací sedačka, která neumožňuje bezpečné opuštění kabiny, pokud stroj letí v nižší výšce než 250 metrů.

Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, jenž kvůli nehodě přerušil dovolenou, shrnul příčiny neštěstí do tří bodů: letoun se mohl střetnout s ptákem; mohla nastat technická závada; chyboval pilot.

"Během letu nám pilot nehlásil žádné problémy," řekl Andrlík. Komise expertů se podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého zaměřuje zejména na možnost technické závady, střet s ptákem, ale i chybu pilota. I když tu vzhledem k jeho velkým zkušenostem (jako vojenský pilot nalétal 2300 hodin a byl i šéfem komise, která testuje nový bitevní letoun L-159) experti téměř vylučují.

Informace o letu budou muset odborníci zkoumat především z radarových dat, neboť L-29 nemají takzvanou černou skříňku, která zaznamenává veškeré provozní údaje o letu.

Škoda na stroji činí asi jeden milion korun, přičemž celkové škody by neměly přesáhnout dva miliony.

Jednou z klíčových skutečností, která zřejmě sehrála při úterní havárii cvičného vojenského letounu L-29 Delfín důležitou roli, byla podle expertů nízká letová výška, v níž se pilot, jenž havárii nepřežil, pohyboval.

 "Během letu pilot nehlásil žádné problémy," řekl Jan Andrlík, velitel pardubické letecké základny, kam proudový letoun patřil. Malá letová výška však pilotovi podle Andrlíka znemožňovala při jakékoli kolizi úspěšnou katapultáž.

Zákaz létání potrvá asi do úterý
V šechny cvičné lety armádních vzdušných sil jsou po úterní katastrofě proudového letounu L-29 Delfín, při níž zahynul jeden z nejzkušenějších armádních pilotů plukovník Jan Malo, až do odvolání za staveny.

Zákaz létání se podle mluvčího velitele letectva Petra Fajla nevztahuje na pohotovostní systém, leteckou záchrannou službu a některé dopravní lety.

Zákaz potrvá podle odhadu velitele pardubické letecké základny Jana Andrlíka (odkud havarovaný letoun pocházel) pravděpodobně do úterý.

Mysleli jsme, že je to akrobacie, říkají svědci pádu letadla
Na pád letadla upozornili místní občané nejprve hasičský záchranný sbor. "Viděla jsem, jak se letadlo začalo najednou točit kolem vlastní osy, mysleli jsme, že to byla nějaká
akrobacie, ale poté jsme slyšeli ránu a viděli mohutný kouř z pole," uvedla svědkyně nehody, Božena Vávrová z nedalekých Mladoňovic.

Očití svědci tvrdí, že pilot měl viditelné problémy s motorem. Za strojem se podle nich dlouho táhl kouř. Tato fakta nahrávají podle expertů variantě, že na katastrofě se nepodepsala pilotova chyba, nýbrž technická závada.

Na místo katastrofy byla podle mluvčího letectva Petra Fajla vyslána speciální skupina letecké záchranné a pátrací služby. Letadlo spadlo asi 150 metrů od zemědělské usedlosti. Žádnou budovu nepoškodilo.

"Zrovna jsme u dvora vypřahali vozík, když jsem si letadla všiml. Mířilo nahoru proti slunci, potom z motoru vyšlehly plameny a krátce nato spadlo do pole a explodovalo.
Spadlé elektrické dráty hrozně jiskřily," řekl Pavel Němec ze statku.

Jeho otec okamžitě běžel do domu a volal hasiče. "Ti však o nehodě už věděli," řekl.
Asi za deset minut přijeli na místo hasiči, krátce po nich policie a místo neprodyšně uzavřela. Ostrahu místa nehody po nich později převzala vojenská jednotka.

"Stroj přetrhl dráty vysokého napětí a zkrat pak zapálil unikající palivo. Požár nebyl nijak velký, oheň hořel jen v bezprostřední blízkosti trosek," řekl operační důstojník Hasičského záchranného sboru v Chrudimi Bohuslav Šulc.

Stržené dráty elektrického vedení přerušily dodávku elektrického proudu ve třech okolních vesnicích.

Hasiči museli vypnout elektrickou síť v okolí a teprve poté začali hasit. "Požár jsme likvidovali do doby, než přijela armádní zásahová jednotka," řekl operační důstojník.
Letoun těsně před pádem letěl podle svědků mimo vesnici nad obilným polem. V okolí místa nehody jsou jen pole, les a osamělé budovy.

"Letadla v těchto místech létají často, ale nikdy se nic nestalo, co si vzpomínám. Já jsem pád neviděl, ale slyšel jsem ránu. V té chvíli jsem se lekl," řekl Pavel Němec starší. "Ještě, že není sucho, jinak by shořelo celé pole," dodal zemědělec. Vojáci pak začali hlídat celé pole, kam stroj spadl.

Poruchu začali brzy po havárii opravovat pracovníci energetických závodů. "Poškozeno bylo vysoké napětí, kdy dodávku obnovíme, zatím nevíme," řekl dispečer Východočeské energetiky v Pardubicích Jiří Izák.

Přehled nehod vojenských letadel na území
Československa a České republiky od konce roku 1989

Datum	Událost
23. listopadu 1989	Stíhací letoun MiG-21 se zřítil do neobydleného prostoru deset kilometrů jihovýchodně od Přerova, pilot havárii přežil.
22. června 1990	Pilot cvičného vojenského letounu L-39 havaroval při nácviku vyšší techniky pilotáže v blízkosti obce Stará Turá, nehodu nepřežil.
3. dubna 1991	Při havárii vojenského cvičného letounu L-39, která se stala v prostoru mezi obcemi Poříčany a Kounice ve středních Čechách, se piloti katapultovali a zůstali nezraněni.
22. dubna 1991	Při výcvikovém letu se střetly dva vojenské stíhací letouny leteckého pluku v Líních u Plzně. Jeden z letounů MiG-21 poté havaroval v prostoru mezi Berounem a Rakovníkem, pilot se katapultoval. Druhý letoun přes poškození přistál na letišti v Líních.
22. srpna 1991	Oba piloti zaplatili životem opožděnou katapultáž, k níž byli přinuceni při nehodě cvičného letounu L-39 Vysoké vojenské letecké školy u obce Kalša u Trebišova.
1. října 1991	Nezraněn zůstal pilot při letecké havárii cvičného nadzvukového letounu MiG-21, patřícího 1. školnímu leteckému pluku z Přerova, nedaleko Kroměříže.
27. ledna 1992	Do prostoru mezi město Polička a obec Korouhev dopadl stíhací letoun MiG-23 UB z 28. stíhacího bombardovacího pluku z Čáslavi. Oba piloti, kteří nezvládli noční výcvikový let, zaplatili nehodu životem.
10. června 1992	Vojenský letoun MiG-21 MF se zřítil v prostoru obce Kostomlaty na Teplicku. Pilot se katapultoval pozdě a nehodu nepřežil.
26. června 1992	Oba piloti zahynuli při havárii cvičného letounu L-29 Delfín z 9. stíhacího bombardovacího leteckého pluku v prostoru vojenského letiště Bechyně na Táborsku.
17. července 1992	Další nehoda vojenského letounu v Bechyni. Vrtulník Mi-2 z 31. smíšené letky se vznítil při nouzovém přistání. Posádka vyvázla bez zranění.
28. srpna 1992	Jeden život si vyžádala havárie vojenského letounu MiG-21 MF poblíž letiště v Českých Budějovicích.
18. listopadu 1992	Bitevní vrtulník Mi-24 se zřítil u obce Strašice u Plzně. Tříčlenná posádka zahynula.
18. března 1993	Pilot se úspěšně katapultoval z nadzvukového stíhacího bombardovacího letounu Su-22 M4, který havaroval pět kilometrů jižně od Jihlavy.
30. června 1993	Letoun L-39 Prvního leteckého školního pluku v Přerově dopadl 11 kilometrů severovýchodně od Přerova u obce Radslavice. Pilot se katapultoval.
1. února 1996	V blízkosti Pardubic začal při letu hořet motor cvičného vojenského letadla L-39. Pilot navedl padající letadlo do volné krajiny, posádka se úspěšně katapultovala.
2. září 1996	U obce Studené blízko Ústí nad Orlicí byl při havárii stíhacího letounu MiG-21 těžce zraněn pilot.
3. září 1996	V civilní části letiště v Pardubicích se srazila tři letadla. Ruské nákladní letadlo IL 76TD společnosti Aeroflot se při pojíždění střetlo se dvěma letadly české armády AN-26 a AN-30. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
1. listopadu 1996	U obce Tasovice v okrese Blansko se zřítil stíhací bombardér české armády Su-22 M4. Pilot zahynul.
19. listopadu 1996	Oba piloti zahynuli při havárii vojenského nadzvukového letounu MiG-23 UB z 1. stíhacího leteckého pluku v Českých Budějovicích. Letoun se zřítil u obce Herálec na Českomoravské vysočině.
23. ledna 1997	Bez zranění se obešla lehká nehoda stíhacího letounu MiG-21, která se stala na letišti v Líních u Plzně při přistávacím manévru.
18. února 1998	Pilot zemřel při havárii cvičného motorového vojenského letounu u obce Benátky na Královéhradecku.
19. května 1998	Dvoumístný vojenský letoun MiG-23 se zřítil u obce Chlumětín v okrese Žďár nad Sázavou. Oba piloti se před pádem katapultovali; nikdo nebyl zraněn.
8. června 1998	Srážka dvou stíhacích letounů MiG-21, z nichž jeden dopadl do největšího českobudějovického sídliště Vltava. Všichni tři piloti se katapultovali; utrpěli středně těžká zranění. Pád letadel způsobil četné škody na panelovém domě, majetku obyvatel a na 22 zaparkovaných automobilech.
10. listopadu 1998	Bojový vrtulník Mi-24, který letěl z letecké základny Kbely do vrtulníkové základny v Přerově, se zřítil u Slatinic na Olomoucku. Havárii nepřežil nikdo z posádky, kterou tvořili čtyři zkušení vojenští piloti.
17. června 1999	Dva armádní letouny MiG-21 se srazily při návratu z výcviku a zřítily se do neobydlené oblasti na Havlíčkobrodsku. Dva piloti zahynuli, třetí se katapultoval a utrpěl lehké zranění.
12. října 1999	Na základně taktického letectva české armády v Čáslavi pilot francouzského vojenského stíhacího letounu Mirage 2000 minul přistávací dráhu a zavadil podvozkem o předpolí. Stačil se včas katapultovat a vyvázl bez zranění.
16. června 2000	Deset kilometrů od jaderné elektrárny Dukovany spadl stíhací bombardér SU-22, pilot nehodu nepřežil

Vyšetřovatelé havárie zkoumají v kukuřičném poli zbytky letounu L-29

Pracovníci Východočeské energetiky opravují stržené dráty vysokého napětí a vrtulník záchranářů krouží v katastru obce Čejkovice, kde havaroval 1. srpna vojenský dvoumístný cvičný letoun L-29 Delfín. Pilot při havárii zahynul (2. srpna 2000).

Mapa vyznačující místo, kde se zřítil vojenský letoun L-29. (2. srpna 2000)