Studie, kterou zveřejnily Londýnská zoologická společnost a Světový fond na ochranu přírody (WWF), také uvádí, že lidstvo nyní potřebuje k životu dvojnásobek přírodních zdrojů, než kolik tomu bylo v roce 1966.
Zjištění citoval deník The Times. Vědci zkoumali především ekologické stopy, tedy množství země, jaké jeden člověk potřebuje, aby se pokryly jeho potřeby a zároveň se zužitkoval jeho odpad. U Britů je to pět hektarů, což je o dva více, než je celosvětový průměr.
Čtete rádi idnes.cz?Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE |
"Pokud lidé vyčerpají přírodní zdroje nyní, mají stále možnost se přesunout k jiným - na nové loviště nebo do lesa, který vykácejí a vytvoří si na tom místě ornou půdu," píše se ve studii. "Při současné spotřebě ale dojdou i tyto zdroje. Některé ekosystémy přitom zkolabují ještě před tím, než zdroje dojdou."
Bohaté státy přitom spotřebují až pětkrát více surovin než rozvojové země. Spoléhají při tom právě na suroviny z chudších částí světa.
Důležitým faktorem při výpočtu ekologické stopy státu je i strava obyvatel. Nejlépe je na tom v tomto ohledu Malajsie. Pokud by všichni jedli jako průměrný občan tohoto asijského státu, potřeba by za dvacet let bylo "jen" 1,3 planety. Narozdíl od toho se stravou typického Itala by to byly necelé dvě.
"Příroda nám toho nabízí mnoho. My nyní musíme podniknout kroky, které vše ochrání, a to dřív, než o tyto výhody přijdeme nadobro. Pokud se nám to nepovede, rozvoj se zastaví," uvedla britská ministryně životního prostředí Caroline Spelmanová
Ekologická stopaEkologická stopa (ES) je uměle vytvořená jednotka, která určuje, kolik metrů čtverečních Země potřebuje člověk pro svůj život. Jednotka v sobě obsahuje vše od získání potravin, dopravu až po odpad, který člověk vyprodukuje. Zároveň koncept ES zkoumá čerpání a spotřebu obnovitelných přírodních zdrojů dané populace. Je tak vyjádřena jako plocha ekologicky produktivní země a vody potřebná k produkci spotřebovaných zdrojů a zničení vzniklého odpadu. Koncept ES byl vytvořen, aby odpověděl na otázku, zda lidská populace žije v hranicích únosné ekologické kapacity a aby odhadl dopad, jaký mají aktivity člověka na přírodu. Každý spotřebovává přírodní zdroje ve formě jídla, energie a materiálů, čímž zatěžuje nosnou ekologickou kapacitu. Zdroj: Wikipedie |