Potvrzují to výsledky dlouhodobého průzkumu, který teď mají v rukou odborníci ze Státního zdravotního ústavu v Praze. "Metoda s názvem Kardio Score nejenže stanoví riziko srdeční příhody v následujících deseti letech, ale také ukazuje, jak se dá snížit," říká Michala Lustigová, která se na výzkumu podílí.
Jak s tabulkou pracovat? Porovnejme třeba dva čtyřicetileté muže. Oba mají stejný vysoký tlak 180, cholesterol 8. Jeden kouří, druhý ne. Zatímco nekuřák má jen tříprocentní riziko, že bude mít do deseti let srdeční příhodu, kuřák má vyhlídku na infarkt dvojnásobnou. To už je varování, že je ve vysokém nebezpečí.
"Na druhou stranu stačí, aby přestal kouřit, a riziko se takřka okamžitě sníží," říká rokycanská kardioložka Věra Bartůňková. Jednoduchou tabulku rizik by podle kardiologů měl mít k ruce každý lékař.
"Právě se na ni dívám, mám ji pořád před očima. Je to pomůcka pro praktické lékaře. Měli by ji používat, ale praxe je jiná. Často o ní nemají ani páru," říká kardiolog z Českého Krumlova Jiří Kuchař.
Platí, že když se ocitnete v červených číslech, je zle. Každý měsíc zemře pět tisíc Čechů na choroby srdce a cév. Státní zdravotní ústav sledoval bezmála devět tisíc lidí mezi 45 a 69 lety v sedmi městech. Za čtyři roky 215 z nich zemřelo.
"U tří čtvrtin zemřelých bylo v době vyšetření zjištěno více než pětiprocentní, tedy už vysoké riziko smrti. Polovina z nich měla dokonce riziko přesahující 10 procent," říká Lustigová.
Tabulka představuje i daleko vyšší rizika. Například pětašedesátiletý kuřák, který má vysoký tlak a cholesterol, má pouze padesátiprocentní naději, že se dožije pětasedmdesátých narozenin.
"Stejně stará žena s podobným životním stylem má třicetiprocentní riziko úmrtí. Ženy jsou na tom obecně lépe," říká epidemiolog Martin Bobák z londýnské University College.
Může porovnávat. Nadace Wellcome Trust financovala průzkum nejen v České republice, ale také v Polsku, Litvě a Rusku. "Průměrné riziko úmrtí u českých mužů je 5,6 procenta, u žen 1,8 procenta. Samozřejmě riziko stoupá s věkem," říká Bobák.
A má i další zajímavost. Ten, kdo má vysoké riziko srdeční příhody, má také horší paměť, soustředění i řečové schopnosti. Zatímco mezi obyvateli českých měst jsou jen nepatrné rozdíly, mezi zeměmi naskakují rozdíly mnohem výrazněji.
"V desetiprocentním riziku úmrtí na srdeční příhody je celkem patnáct procent českých a polských mužů. V Rusku je jich více než 23 procent," srovnává Martin Bobák.
"Soudíme, že u ruských mužů má velký vliv více faktorů, například sociální a ekonomické podmínky," vysvětluje epidemiolog. Kouření je pro infarkt, jak potvrzuje výzkum, nebezpečnější než třeba vysoká spotřeba alkoholu.