V New Yorku v první den finále volby prezidenta přišlo 89 lidí oproti 68 před dvěma týdny. Hlasoval již například známý výtvarník Petr Sís či pravnučka prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Charlotta Kotíková.
Mistryně světa v krasobruslení z let 1949 a 1950 Ája Vrzáňová se tak moc chtěla zapojit do volby nového českého prezidenta, že kvůli tomu v 81 letech nacestovala tisíce kilometrů. Přiletěla na otočku odevzdat hlas do New Yorku z Miami, kde tradičně tráví zimu. "Já jsem přijela na jeden den z Floridy, jenom abych volila, protože na Floridě se volit nemůže," svěřila se bývalá vrcholová sportovkyně.
On-line z druhého kola voleb ZDE |
"Volila jsem pravou rukou," prohlásila. "Já volím Karla Schwarzenberga, protože by to byl výborný prezident, je to důstojný, inteligentní pán," uvedla. Dodala, že si váží toho, jaký zájem o volby má v Česku mladá generace. "Věřím jim. Slyšela jsem, že hodně volí. Jsem na ně pyšná. Běžte a volte správně," vzkázala.
Masaryk také žil v zahraničí, připomíná Formanová
V zámoří volila i spisovatelka Martina Formanová. Podle ní je prezidentská volba velmi důležitá pro budoucnost České republiky, protože ukáže, kterým směrem se bude ubírat politika.
"Ta volba samotná ukáže, jestli můžeme věřit, že se ten kurz mění a jestli to půjde od těch zlodějů a podvodníků někam k právnímu státu. Anebo se potvrdí, že to je vlastně v pořádku, jak to jde zatím," řekla Formanová, jejíž manžel a světoznámý režisér Miloš Forman se k volební urně ze zdravotních důvodů nedostavil.
Během volební kampaně Formanovou 'nadzvedly' útoky na Karla Schwarzenberga kvůli tomu, že žil dlouhou dobu v zahraničí.
"Nemyslím si, že člověk, který žije z jakéhokoli důvodu v zahraničí, je o něco méně Čech a o něco méně mu záleží na osudu té naší země," podotkla. "Podívejte se, jak dlouho žil Tomáš Masaryk v zahraničí, měl za manželku Američanku, která nemluvila česky. A udělalo ho to o něco horším prezidentem? Nemyslím si," dodala.
Vyšší zájem je i v dalších městech
Rovněž na velvyslanectví v americkém hlavním městě Washingtonu přišlo ve čtvrtek k volbám více lidí než před dvěma týdny. Podle Martina Pizingera z ambasády jich bylo asi o 15 více než minule, celkem 66.
Na konzulátu v Chicagu pak zaznamenali 42 voličů, což byla oproti prvnímu kolu téměř dvojnásobná účast. V Los Angeles také volilo kolem 40 voličů, což bylo podle Tomáše Káry z tamního konzulátu více než v první den prvního kola volby.
Více lidí přišlo i v kanadském Torontu, a to 53. Před dvěma týdny se v první den historického hlasování k tamní urně dostavilo kolem 30 voličů.
V Ottawě, kde jsou nyní dvacetistupňové mrazy, naopak první den byla na tamní české ambasádě o něco menší účast než před dvěma týdny. Přišlo 34 voličů oproti předchozím 40.
V zámoří kvůli časovému posunu začalo hlasování o den dříve než v Česku. Například v Brazílii se volilo od čtvrtečních 17 hodin středoevropského času, na východním pobřeží USA začaly volby o tři hodiny později. Celkem je v Americe registrováno asi 1 600 voličů, z toho kolem 1 200 v USA a Kanadě.
