Podle Zafara Alího Baratlúa, který je odpovědný za volby v provincii Teherán, dosáhne volební účast v daném regionu přinejmenším 70 procent, uvedla agentura Fars. Vysokou účast hlásili i různí místní činitelé v dalších provinciích.
Íránci se mohli rozhodovat mezi šesti kandidáty, dvěma nezávislým ovšem pozorovatelé nedávají žádné šance. Souboj se tedy podle očekávání odehraje mezi dvěma konzervativci, zastáncem tvrdé linie a kandidátem proreformního tábora.
V teheránské mešitě volil brzo ráno duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. Vyzval Íránce, aby přišli k urnám, zamítl kritiku, podle níž je o prezidentovi rozhodnuto předem a odmítl také výhrady USA. "Slyšel jsem, že někdo v americké národní bezpečnostní radě tvrdil, že USA íránské volby neuznávají. To je nám naprosto jedno," prohlásil. Podle ústavy je to právě duchovní vůdce, kdo rozhoduje o zásadních otázkách íránské politiky a může volby ovlivnit výběrem kandidátů, který dělá sbor právních znalců, z nichž mnohé sám jmenuje.
Mezi kandidáty je pět konzervativců a umírněný politik Hasan Rúhání, který v minulosti vyjednával se Západem o jaderném programu. "Přišel jsem skoncovat s extremismem, a když vidím, že ze mne a mého hlasu tito extremisté mají strach, jsem tomu rád. Znamená to, že s pomocí národa můžeme v Íránu prosadit náležité islámské chování," řekl Rúhání, když odevzdal hlas.
Dlouho se čekalo, kterého z konzervativních kandidátů podpoří Chameneí, ale ten trval na tom, že nestojí za nikým konkrétně. "Samozřejmě dávám někomu přednost, ale nikomu jsem jeho jméno neřekl. To, koho volím, neví nikdo z mé rodiny ani mé děti," tvrdil dnes Chameneí. Hlavními konzervativními kandidáty jsou teheránský starosta Mohammad Báker Kálíbáf a nynější vyjednávač v jaderných otázkách Saíd Džalílí.
Od žádného z uchazečů o prezidentský úřad se nečeká výrazná změna zahraniční politiky ani postoje v jaderném sporu se Západem. Poslední slovo v zahraniční i jaderné politice Íránu má beztak nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který měl prostřednictvím Rady dohlížitelů velký vliv už na schválení konečných osmi povolených kandidátů z bezmála 700 uchazečů. Dva z nich pár dnů před hlasováním odstoupili.
Úřady zavřely redakce nepohodlných novin
Klerikové neumožnili kandidovat například hlavnímu kandidátovi opozice, íránskému exprezidentovi Akbaru Hášemímu Rafsandžánímu. Někdejší hlava státu, která je známá svými reformními postoji, se o funkci nemůže ucházet, neboť podle Rady dohlížitelů hrozí, že by Rafsandžáního "využili nepřátelé státu". Prezidentem se z rozhodnutí rady nemůže stát ani spojenec současného prezidenta Esfandjár Rahí Mašáí (více o vyřazování kandidátů čtěte zde).
Na volby nedohlíželi zahraniční pozorovatelé a ochránci lidských práv považují systém za málo spravedlivý. Dle stanice BBC úřady předem uzavřely redakce reformních novin a omezily přístup k internetu. BBC tvrdí, že íránské úřady vytvářely před volbami mimořádný tlak na rodiny zaměstnanců této stanice.
Volební místnosti se původně měly uzavřít v šest hodin večer místního času (v půl čtvrté odpoledne SELČ). Íránské ministerstvo vnitra však následně oznámilo, že se volby kvůli velkému zájmu občanů o několik hodin prodlouží. Nyní volební komise přistoupily ke sčítání hlasů.
Jestliže některý z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, bude se 21. června konat druhé kolo. V tom se utkají dva nejúspěšnější kandidáti z dnešního hlasování.
