Velký zájem o účast potvrdil místopředseda ústřední volební komise Bachrom Kučkarov, když podle agentury TASS oznámil, že k 17:30 místního času (14:30 SELČ) k volbám přišlo 70 procent voličů.
„Víc jak 15 milionů lidí odhlasovalo,“ uvedl s tím, že komise sleduje průběh hlasování. Zaznamenala už i řadu přestupků.
Téměř 10 tisíc volebních středisek se otevřelo v osm hodin ráno (5:00 SELČ). Do večerních 20:00 v nich může odevzdat hlasy 19,9 milionu občanů Uzbekistánu, kteří jsou zapsaní do seznamů voličů. Mandát prezidenta této středoasijské země je pětiletý.
Už v 11:00 místního času odevzdalo hlas přes 6,6 milionu voličů, tedy 33,6 procenta. Tím byla překročena zákonem stanovená hranice 33 procent pro platnost voleb.
Mirzijojev stanul v čele země v roce 2016 po smrti autoritářského prezidenta Islama Karimova, jenž vládl od roku 1989, kdy se rozpadl bývalý Sovětský svaz a Uzbekistán nabyl nezávislosti.
Po svém nástupu do úřadu Mirzijojev podnítil řadu ekonomických reforem a zamířil ke zlepšení vztahů se Západem, ale i s Ruskem a Čínou. V zemi se rozšířila svoboda projevu ve srovnání s potlačováním svobod za Karimovovy éry a uvolnila se přísná kontrola islámu. Nicméně politické reformy podle pozorovatelů moc nepokročily.
Mirzijojev podle agentury AP ve volbách čelí čtyřem málo viditelným kandidátům, kteří se ani neukázali v televizních debatách. Místo sebe poslali zástupce, kteří se nezapojili do zásadních diskusí. Jediným protikandidátem, jenž na sebe v předvolební kampani významněji upozornil, je Ališer Kadyrov.
Avšak ani on nemá šanci ve volbách uspět. Mimo jiné i kvůli návrhu, aby Uzbekové pracující v zahraničí platili daně v Uzbekistánu. To je velmi nepopulární nápad vzhledem k tomu, že mnoho uzbeckých rodin je na takových příjmech závislých.
