Summit byl podle prezidenta Klause do jisté míry přelomový, protože se zásadně obměnilo vrcholné složení tohoto seskupení. Zatímco Václav Klaus a slovenský prezident Ivan Gašparovič jsou mnohaletí účastníci schůzek, nedávno zvolení prezidenti Pál Schmitt z Maďarska a polský Bronislaw Komorowski byli na setkání Visegrádské čtyřky poprvé.
První dámy uchvátil relikviář svatého Maura |
"Bylo to naše první setkání s maďarským a polským prezidentem," řekl Václav Klaus. Předchozí jednání byla podle něho už do jisté míry rutinní záležitostí, zatímco teď se obnovená čtyřka opět sehrává.
Na úvod páteční slavnostní večeře ve Velkém sálu Grandhotelu Pupp Václav Klaus připomenul, že se blíží dvacetileté výročí novodobé historie tohoto uskupení. Přiznal také, že zpočátku představu Visegrádské čtyřky, kterou ve své době chápal jako náhražku plnoprávného členství zemí v EU a NATO, spíše odmítal.
"Vždy jsem však chtěl, abychom ve vlastním zájmu dokázali co nejlépe spolupracovat," dodal. Ukázkou takové úspěšné spolupráce byla podle Václava Klause Středoevropská zóna volného obchodu. "Vstupem do EU a NATO naše spolupráce získala nový rozměr," uvedl Václav Klaus.
"Použiji výraz pana prezidenta Komorowského, který řekl, že Visegrádská čtyřka je užitečný mechanismus," zhodnotil Václav Klaus na závěrečné tiskové konferenci v hotelu Imperial význam summitu i celé Visegrádské čtyřky.
Maďarský prezident: Příští rok bude v Evropské unii rokem střední Evropy
Prezidenti se také shodli na tom, že chtějí koordinovat svůj postup při předsednictví Maďarska a Polska v Evropské unii v příštím roce. "Příští rok bude v Evropské unii rokem střední Evropy, řekl maďarský prezident Pál Schmitt.
Dalšími společnými prioritami budou také otázka energetické bezpečnosti a odstraňování bariér mezi zeměmi Visegrádské čtyřky a některými dlouholetými členskými státy EU. "Pořád ještě země Visegrádské čtyřky mají pocit, že mezi nimi a tou starou Evropskou unií jsou určité překážky, brzdy, bariéry," uvedl Václav Klaus.
Slovenský prezident Gašparovič přispěl do vzájemných debat připomenutím romské otázky, kterou považuje za velmi palčivou nejenom pro Slovensko a Českou republiku, kterých se týká nejvíce. Podle slovenského prezidenta je třeba romskou otázku otevřít v rámci celé Evropské unie. "Je třeba najít společnou filozofii. Jednotlivé země nejsou schopny problém samostatně v krátkém čase vyřešit," řekl Gašparovič.
Podle slovenského prezidenta je třeba působit na Romy tak, aby poskytovanou pomoc akceptovali jako formu spolupráce, do které se musí sami aktivně zapojit. Podle maďarského prezidenta Schmitta je důležité například umožnit mladým Romům přístup ke vzdělání a odbourávání předsudků. Co se týče celkového zhodnocení summitu, splnil podle Klause očekávání a potvrdil význam existence Visegrádské čtyřky.
