ČTĚTE TAKÉ:
Česko přivítalo prezidenty jako za starých časů
Český prezident Václav Klaus na tiskové konferenci v Lánech prohlásil, že společné cíle zemí Visegrádské čtyřky (V4) nejsou "prázdná množina" - vycházejí z geografické blízkosti, zkušeností s komunistickým režimem i čerstvým členstvím v Evropské unii.
"Všichni čtyři máme pocit, že je důvod, abychom tyto své postoje uměli formulovat, uměli se na nich předem dohodnout a zesíleným tónem čtyř zemí v Evropské zemi je prezentovat, když to bude potřeba," uvedl hostitel lánské schůzky, který v 90. letech jako tehdejší premiér neskrýval rezervovaný postoj k Visegrádu.
V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že se mu tehdy nelíbila snaha Západu vytvořit z visegrádského uskupení "náhražku" plnohodnotného členství středoevropských států v EU.
"Byl jsem proti falešným očekáváním, které s V4 někdo spojoval," řekl Klaus s tím, že nyní je zesílený hlas čtyř nováčků proti starým členům unie účinný a rozumný. Podle něj je minulostí éra, když každá ze zemí "hrála na sebe" a snažila se ostatní předhonit nebo nějak trumfnout.
Koordinovaný postup v některých otázkách vůči bruselské centrále řešili nedávno ministři zahraničí Visegrádu, za měsíc se sejdou i premiéři.
Slovenský prezident Ivan Gašparovič za důkaz oprávněnosti a vlivu visegrádské čtyřky považuje zájem Rakouska, Slovinska, Rumunska i Bulharska o úzkou spolupráci s uskupením, které si letos připomíná 15. výročí vzniku.
Jeho polský protějšek Lech Kaczynski poznamenal, že úsilí o rovnoprávné podmínky pro staré a nové státy pětadvacítky je namáhavé, a tím víc je důležité postupovat společně.
Maďarský prezident Lászlo Sólyom novinářům řekl, že státy Visegrádu musí vystupovat sebevědomě - kromě Schengenu vidí jako společnou prioritu také společný nátlak na zrušení víz do USA.
Češi, Slováci, Poláci a Maďaři budou usilovat o dodržení termínu pro rozšíření takzvaného schengenského systému bez hraničních kontrol v EU plánovaného na podzim 2007.
Odklad, který Brusel zvažuje kvůli nepřipravenosti počítačové databáze, prezidenti hodnotí jako diskriminaci nováčků pětadvacítky.
Lánské schůzky se okrajově dotklo i nynější napětí mezi Bratislavou a Budapeští vzniklé po vstupu Slovenské národní strany Jána Sloty do nové slovenské vlády a několika incidentech.
Gašparovič a Sólyom se při jednání mezi čtyřma očima dohodli, že vzepjaté emoce na obou stranách chtějí tlumit při diskusích se studenty. Klaus řekl, že i Praha má velký zájem na uklidnění slovensko-maďarských vztahů, protože stabilita na východ od českých hranic je pro republiku životně důležitá.
"Máme eminentní zájem, aby nějaká jiskřička nějakého konfliktu nevyrostla, protože ta jiskřička se umí velmi rychle šířit do dalších zemí... To není z naší strany altruismus," prohlásil v ČT Klaus.
