"Žádám odpovědi. Zatím o tom nemám žádnou informaci, ale chci jeho roli objasnit," prohlásil v noci na pátek americký prezident George Bush.
"Nemyslím, že bude velkým překvapením, pokud se nařčení potvrdí," dodal mluvčí šéfa Bílého domu Scott McClellan.
Obvinění vznesli ve čtvrtek někteří rukojmí, kteří před čtvrtstoletím strávili na ambasádě obsazené příslušníky íránských revolučních gard celkem 444 dnů. Tvrdí, že v nové hlavě íránského státu bezpečně poznali jednoho z vůdců svých tehdejších věznitelů. - více zde
"Hned jak jsem spatřil jeho fotografii v novinách, bylo mi jasné, že je to ten bastard. Byl jedním ze dvou nebo tří velitelů," řekl listu Washington Times třiasedmdesátiletý plukovník ve výslužbě Chuck Scott.
Také přinejmenším další čtyři někdejší rukojmí tvrdí, že Ahmadínedžád byl v mládí teroristou. Jiní rukojmí si ho ovšem nepamatovali a íránští představitelé i samotný prezident Ahmadínežád aktivní účast na dramatických událostech před téměř šestadvaceti lety opakovaně popírají.
Jeden z někdejších účastníků přepadení ambasády Muhammad Alí Sajíd uvedl, že dnešní prezident akci odmítal, neboť by prý poškodila Írán v očích světa, a navrhoval raději obsadit velvyslanectví Sovětského svazu.
Ahmadínežádovi ovšem "přitížilo" i další obvinění, které včera zveřejnil český list Právo. Podle něho možná hrál důležitou roli i při zavraždění opozičního politika Abdura Rahmána Kásemlúa v roce 1989.
Tohoto kurdského představitele, který býval docentem na pražské Vysoké škole ekonomické a měl za manželku Češku, zastřelilo íránské komando ve Vídni. O podílu íránského prezidenta na této vraždě je přesvědčen kurdský exulant Hosejn Jazdán Panáh.
Ten tvrdí, že Ahmadínežád jako vysoký velitel islámských revolučních gard několik dnů před zastřelením Kásemlúa ve Vídni předával komandu zbraně z íránského velvyslanectví.
Ahmadínežádovi zatím žádné z výše uvedených tvrzení nebylo prokázáno. Leckde se ovšem začalo intenzivně vyšetřovat.
