Návrh ústavní žaloby je podle informací na sněmovním webu formálně veden jako zpráva. Organizační výbor by tedy měl určit výbor, který ji nejprve posoudí a může dát doporučení plénu ke schválení.
Následně by se návrh měl dostat na schůzi Sněmovny, která hlasuje o schválení zprávy. „Případně může vzít zprávu pouze na vědomí,“ stojí ve vysvětlení legislativního procesu.
Vondráček předpokládá, že půjde o jeden z bodů programu první schůze v září po nynějších prázdninách. V pondělí řekl, že tříměsíční lhůta je podle jeho názoru dostatečná a i vzhledem k mediálnímu zájmu se nestane, že marně uplyne.
Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by pro návrh hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM, a také s ohledem na pozice hnutí SPD to není pravděpodobné.
Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost a odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou. Vondráček míní, že se návrh „nepovedl“.
Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou.
Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nejnověji k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.
V Senátu pro návrh ústavní žaloby na prezidenta hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.
