Pan prezident leží v nemocnici, tudíž je patrně nemocný. Jak moc vědí asi jen lékaři a patrně manželka a H.rad. Práci nevykonává a patrně asi ani, už jenom k věku a svému fyzickému stavu, vykonávat hned tak nebude. Měl by objektivně zhodnotit svou situaci a zachovat se podle toho. Od jeho souputníků z Hradu se to pochopitelně čekat nedá - těm jde o živobytí

Dovolim si jen drobnou poznamku k tomu co zduvodnil pan Forejt.

I Hradni protokolar by mel rozeznavat rozdil mezi ustavou/zakonem a protokolem. Na rozdil od zakona lze protokol zmenit a prizpusobit podminkam.

A druha konsekvence ktera z jeho vysvetleni plyne je take zajimava.

Pise ze novi soudci by nemohli splnit bod 2 hradniho protokolu.

Spravne, nemohli. Jenze ne proto ze by nechteli ci se nemohli dostavit k pradani ale kvuli tomu ze tento bod neni primarne schopen splnit prezident!

Z toho ale plyne ze prezident neni schopen plnit sve povinnosti.

Nejde o to ze “zrovna ted”, jde o to ze nikdo neni schopen rict kdy (nebo jestli vubec) bude schopen tyto povinnosti plnit.

Vlastně nám tu pan Forejt tvrdí, že jmenovací dekret prezident podepsat již před jmenováním soudce. Jednak tedy prezident musel vědě už asi před měsícem, že ten soudce bude tento týden zdravý a bude stále chtít být jmenován, ale také musel prezident předvídat, že sám bude v nemocnici. Přesto se v té době musel prezident cítit tak dobře, že dopředu vyřizovat hromadu záležitostí a některé snad i v několika variantách, podle toho, jak by se budoucnost mohla vyvíjet.

A teď tu o Červené karkulce...

Neskutečně užvaněný článek, napsaný kolem jedné vety - že je jmenování v řadě případů možné provést jen v osobním kontaktu. Který by patrně neměl mít charakter známé scény z Tajemného hradu v Karpatech.

Rozumím tomu správně, že řeč je o tom, jestli prezident fyzicky ZVLÁDNE být přítomen ceremoniálu a při něm podat někomu ruku?

Můj soukromý názor - na tu funkci už fyzicky nestačí, i kdyby citoval klasiky všech zemí.

Dnes jsem koukal na seriál Simpsonovi a je úžasné, jak už v 90. letech byli nadčasoví. Vždyť ten Waylon Smithers, homosexuální podržtaška úlisného a zkaženého pana Burnse, jakoby Ovčáčkovi z oka vypadl.

Možná je to Ovčí ideál a opičí se po něm. Jen mu nikdo neřekl, jak je trapný.