Není tedy jasné, zda je mezi nimi například žádost o milost pro sochaře Pavla Opočenského, který byl odsouzen na tři roky mimo jiné za mravní ohrožování mládeže.
Agendou milostí se prezident začal zabývat po pěti měsících ve funkci, kdy se mu na stole nashromáždilo více než čtyři sta dopisů.
Na ministerstvu spravedlnosti leží dva a půl tisíce dalších žádostí, které přišly ještě za prezidentování Václava Havla. Hrad dosud ministerstvu spravedlnosti oficiálně nesdělil, jak s nimi naloží.
"Sušíme je tady. Většinou jde o žádosti matek, které jsou odděleny od dětí, nebo starých a nemocných lidí," řekla vedoucí kanceláře ministra spravedlnosti Marie Volková.
Hájek sdělil, že Klaus se starými žádostmi naloží tak, jak ještě stanovil Havel. Exprezident totiž pověřil ministerstvo spravedlnosti, aby všechny žádosti protřídilo a "relevantní" část poslalo na Hrad.
Všechny nové žádosti se Klaus rozhodl vyřizovat sám, zrušil i odbor, který se na Hradě touto agendou zabýval.
"Prezident soudí, že není možné, aby žádosti o milost posuzoval ten, kdo je zodpovědný za rozsudek, tedy resort spravedlnosti," vysvětlil Hájek.
Ročně na Hrad dosud přicházelo na čtyři tisíce žádostí. Hájek je přesvědčen, že lze všechny řádně vyřídit i bez ministerstva.
"Často jde o list papíru psaný kostrbatým písmem. Nejde o studium desetitisíců stran, jak se to dělalo dříve, kdy se znovu posuzovalo rozhodnutí soudu," poznamenal.
Podle Volkové je však třeba ověřit řadu údajů: "Výšku trestu, za co byl dotyčný odsouzen, projít si spis, chce to umět trestní právo," poznamenala Volková.
Hájek na otázku, zda Klaus vyčlenil alespoň jednoho pracovníka, odpověděl, že se milostmi zabývá jen se svými nejbližšími poradci.
