|
Projev prezidenta Václava Havla při udělování státních vyznamenání za podíl na listopadu 1989 a pádu komunismu |
Prezident Havel při této příležitosti přednesl projev. Uvedl v něm, že pád komunismu ve východní Evropě je výzvou současné civilizaci, aby se pokusila nalézt odpovědnost za svůj vývoj. Vyzval k novému pochopení současnosti jako globálně propojeného světa, založeného na míšení kultur.
Tomu je třeba podle prezidenta přizpůsobit i mezinárodní instituce a organizace.
Přesně před deseti lety zasáhli komunisté proti studentské demonstraci na Národní třídě. "Tento zásah se stal onou příslovečnou sněhovou koulí, jež uvedla do pohybu lavinu," řekl prezident. Ačkoli postkomunistická společnost s sebou stále vláčí následky totalitního režimu, na historické změny ve východní Evropě je třeba pohlížet z širšího hlediska.
"Zhroutilo se bipolární rozdělení světa a nastal čas budování docela nového, spravedlivějšího .. světového politického a hospodářského pořádku," uvedl Havel. Světové společenství se ale musí zreformovat, aby mohlo čelit nacionalismu, organizovanému zločinu, přelidnění i rostoucí sociální propasti.
"Těžce se u nás rodil a vyvíjel pluralitní politický systém, těžce se rodí vskutku právní stát," řekl prezident. Znovu ale zdůraznil, že tyto problémy jsou nicotné ve srovnání s historickým významem pádu komunismu ve světě.
Každý z vyznamenaných poté krátce promluvil. "Jsem nesmírně vděčen, za toto ocenění," řekl mimo jiné George Bush.
"Vzdávám hold Čechům a Slovákům," poznamenal Michail Gorbačov.
"Chci vyjádřit respekt a poděkování za váš rukopis dějin světa," uvedl Helmut Kohl.
Michail Gorbačov kritizoval NATO
Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov kritizoval Severoatlantickou alianci, že bere do ruky řešení násilných konfliktů, aniž by k tomu měla mandát od mezinárodního společenství. "NATO onemocnělo syndromem vítěze. Už ani nepotřebuje Radu bezpečnosti OSN," poznamenal ironicky na konferenci s názvem Deset let poté - na prahu nového tisíciletí, která se koná na Pražském hradě.
Na mezinárodní konferenci diskutují bývalí státníci, kteří se zasloužili o pád komunismu, kromě Gorbačova George Bush, Margaret Thatcherová, Helmut Kohl a Lech Walesa. Hostitelem je prezident Václav Havel, moderátorem britský politolog Timothy Garton Ash, který byl v listopadu 1989 v Praze a zažil tak na vlastní kůži pád komunismu v Československu.
Odsoudil zásah NATO v Kosovu jako nebezpečný precedens. "Kdyby se takhle zasahovalo všude, nezbyde z našeho světa kámen na kameni." Připomněl, že ve světě jsou i další konflikty. "Bude NATO zasahovat i jinde?" nadhodil řečnickou otázku.
Řekl, že mu v současném světě chybí takové vedení, jaké představovali jeho kolegové v polovině osmdesátých let - tedy George Bush, Helmut Kohl a Margaret Thatcherová.
Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová ve svém příspěvku nejvýš cenila svobodu, kterou listopadové události přinesly. Zdůraznila však, že svoboda nemůže existovat bez právního státu a osobní odpovědnosti. "Vláda svobody není možná bez vlády práva," řekla.
Připomněla, že svobody si užívá méně než polovina národů na světě. "Naším úkolem je proto šířit svobodu do celého světa," prohlásila a zdůraznila především roli Velké Británie a USA.
Na to dotčeně reagoval bývalý sovětský vůdce Gorbačov prohlášením, že diskuse začíná připomínat diskusi zastánců odlišných ideologií. "Vidím snahu vytvořit vítěze studené války, a to je nebezpečné. Komplex vítěze je stejně škodlivý jako komplex méněcennosti," řekl. Vyslovil se pro to, aby světové mocnosti hovořily spíše o podpoře národů na vlastní volbu. "Co si potom svobodně zvolí, to už je jejich věc," dodal.
Upozornil také, že by se o evropské bezpečnosti nemělo uvažovat bez Ruska. "Myšlenka celoevropské bezpečnosti bez USA je nesmyslná, ale totéž platí i o Rusku," podotkl.
Gorbačov odmítl, že by dal do pohybu listopad 1989 v Praze
Odmítl, že by tehdejší sovětské tajné službě KGB nařídil, aby zincenovala zásah na Národní třídě. "Neviděl jsem do plánů KGB a neschvaloval jsem jí puč v Československu," řekl. Zdůraznil, že revoluční vzedmutí přišlo zdola a lidé jako Václav Havel dokázali sjednotit národ.
Na druhou stranu nevyloučil, že KGB měla své zájmy. Uvedl, že tajné služby byly za studené války do hry vždy zapojeny na obou stranách. "To bylo nutno změnit a já jsem rád, že se to podařilo," dodal.
Český prezident Václav Havel na to reagoval: "V moderních dějinách není dějů, u nichž by se nějak nechtěly přiživit tajné služby. Ale zároveň si myslím, že tyto dějiny nedělají."
Přidal se i bývalý německý kancléř Helmut Kohl. "Nedívejte se příliš do spisů tajných služeb. Je v nich mnoho nepřesného a špatného. Tajné služby se zabývají sebou samými a sebou navzájem. Jejich spisy není třeba brát příliš vážně. Zaplaťbůh, že nezvítězily," prohlásil.
Ocenil činnost prezidentů USA a SSSR George Bushe a a Michaila Gorbačova na skončení studené války. "Věděli, že nejprve třeba zastavit závody ve zbrojení a vydat se cestou rozumu," řekl Kohl.
Timothy Garton Ash se zeptal Michaila Gorbačova, zda se nedomníval, že k moci přijdou v roce 1989 reformní komunisté z takzvaného pražského jara 1968 v čele s jeho přítelem Zdeňkem Mlynářem.
"Ano, myslel, jsem, že přišla doba, aby se do čela dostali lidé jako Zdeněk, kteří úsilím o změny věnovali tolik času," přiznal bývalý sovětský prezident, první a zároveň poslední vůbec. "A také, že je lidé budou chtít. Ale to, že je nechtěli, byla věc svobodné volby," poznamenal Gorbačov.
|
Komu prezident Václav Havel udělí státní vyznamenání za podíl na listopadu 1989 a pádu komunismu |
| George Bush (1924) bývalý americký prezident  - jeho působení učinil Sovětský svaz výrazné mezinárodní ústupky v odzbrojení a redukci vojenských sil v Evropě,- červenec 1989: navštívil Maďarsko a Polsko. Několik týdnů nato byl do funkce předsedy polské Rady ministrů poprvé zvolen nekomunistický politik, představitel Solidarity Tadeusz Mazowiecki, - prosinec 1989: po prvním Bushově setkání s generálním tajemníkem ÚV KSSS Michailem Gorbačovem na Maltě už oba politici hovořili o konci studené války a podpoře změn ve střední a východní Evropě. |
| Michail Gorbačov (1931) někdejší šéf sovětských komunistů a bývalý prezident SSSR  - právě jím odstartované reformy a nový styl jeho zahraniční politiky vedly ve svých nezamyšlených důsledcích ke zhroucení komunistických režimů ve střední a východní Evropě,- srpen 1998: se v rozhovoru pro bratislavský list Národná obroda vyjádřil, že ho velmi mrzí, že nesplnil očekávání občanů Československa od jeho návštěvy země v dubnu 1987, aby se vyslovil k "pražskému jaru" a okupaci, ale politické okolnosti to podle něj tehdy ještě nedovolovaly, - 1989: v době postupného hroucení komunistických režimů zůstal jen v roli diváka, a jeho zahraničně-politické priority se vzhledem k ekonomickému rozvratu vlastní země omezily na úsilí zajistit ekonomickou pomoc Západu. - duben 1997: se zúčastnil pohřbu svého přítele Zdeňka Mlynáře, který byl jako reformní komunista jednou z hlavních osobností Pražského jara 1968. Gorbačov, odpůrce rozšiřování Severoatlantické aliance, při té příležitosti hovořil o nezpochybnitelném právu České republiky, aby se sama rozhodnoula pro členství v NATO. |
| Helmut Kohl (1930) bývalý německý kancléř  - spojení západního a východního Německa v roce 1990 Kohl považuje za vrchol svého šestnáctiletého působení v čele německého konzervativního kabinetu,- vedle vytrvalé podpory evropské integrace zejména soustředil pozornost na zlepšení vztahů s "perestrojkovým" Sovětským svazem, velký důraz kladl na dlouhodobé budování osobních vztahů s ostatními hlavními světovými státníky. "Bez Gorbačova a jeho výjimečné odvahy by nebylo nikdy možné, aby se dala do pohybu celá lavina událostí, jež zasáhly během podzimu roku 1989 celou Evropu," opakuje často Kohl, - říjen 1989: nepřímo podpořil Václava Havla svou přítomností při udělování prestižní mírové ceny Západoněmeckého knižního obchodu ve Frankfurtu nad Mohanem. Havel tehdy nemohl cenu převzít osobně, protože tehdejší československé orgány mu nepovolily výjezd. - 3. října 1989: v době masového exodu východních Němců na zastupitelství SRN v Praze telefonoval předsedovi československé federální vlády Ladislavu Adamcovi. Výsledkem jejich jednání byla dohoda o odjezdu uprchlíků z ambasády do západního Německa. |
| Francois Mitterrand (1916 - 1996) bývalý francouzský prezident  (vyznamenání za něj převezme jeho manželka Danielle)- prosinec 1988: na "snídani s disidenty" na francouzském velvyslanectví v Buquoyském - paláci podpořil československé opoziční hnutí, o několik měsíců později se z Paříže, - zasazoval o Havlovo propuštění z vězení |
| Ronald Reagan (1911) bývalý americký prezident  (vyznamenání mu předá v USA český velvyslanec, jeho špatný zdravotní stav mu totiž neumožní, aby převzal ocenění z rukou prezidenta Václava Havla v Praze)- mnohými je považován za hlavního vítěze studené války, - "Nesmíme klamat sami sebe. Za všemi nepořádky ve světě se skrývá Sovětský svaz," řekl během své předvolební kampaně v roce 1980, o tři roky později nazval Sovětský svaz "říší zla.", - listopad 1985: se v Ženevě poprvé setkal s tehdejším sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem a společně položili základ k následné etapě normalizace americko-sovětských vztahů, která znamenala odzbrojení a uvolňování napětí, - červen 1987: vyzval před Braniborskou bránou Gorbačova ke stržení berlínské zdi a při jeho další návštěvě Berlína v září 1990 už byl symbol nepřátelství dvou světů skoro rok minulostí, - říjen 1991: se setkal v USA soukromě s českým prezidentem Václavem Havlem. |
| Margaret Thatcherová (1925) bývalá britská premiérka  - září 1990: oficiálně navštívila Prahu a stala se tak prvním britským ministerským předsedou, který do Československa od jeho vzniku zavítal. Před odletem uvedla: "Závěrečný akt z Helsink (1975) byl obrovskou pomocí, protože dal lidu východní Evropy a Sovětského svazu naději, že jeho věc zvítězí. Nám na Západě poskytl zase možnost zasahovat a vytvářet tlak na dřívější komunistické vlády, aby dodržovaly své závazky.",- první setkání s tehdejším sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem označila v únoru 1989 za nejvýznamnější událost v britsko-sovětských vztazích po dobu svého působení ve funkci předsedkyně vlády.", - nikdy se natajila tím, že Německo vidí jako historicky nebezpečnou mocnost a vystupovala také proti jeho rychlému sjednocení. Navrhovala, aby sjednocení Německa bylo vyvrcholením delšího přechodného období. |
| Lech Walesa (1943) bývalý vůdce polského odborového svazu Solidarita, první nekomunistický prezident Polska  - vedl opoziční odbory, které s podporou stávek donutily polskou vládu zasednout s opozicí ke kulatému stolu a Polsko se tak počátkem roku 1989 stalo vůbec první zemí z bývalého sovětského bloku, kde komunistická strana přistoupila k otevřené diskusi s opozičními silami. |
 Prezident Václav Havel poslouchá na konferenci Deset let poté bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova |
