V 19. hodin středoevropského času vystoupil prezident Parvíz Mušaraf s projevem v televizi. Svůj krok kontroverzní šéf státu zdůvodnil stoupajícím počtem násilných útoků extremistů v zemi a vměšováním justice do politiky.
"Teroristé a jejich činnost už dosáhli na samý limit. Pokouší se narušit stabilitu země," vzkázal Mušaraf z obrazovky národu.
Informaci o tom, že se prezident Mušaraf rozhodl vyhlásit výjimečný stav, odvysílala jako první soukromá televizní stanice Geo TV kolem poledne. Krátce poté bylo v Pákistánu přerušeno vysílání soukromých televizních stanic a poskytovatel kabelového televizního připojení agentuře AP sdělil, že vláda blokuje vysílání.
Opozice: Demisi, prezidente!
Vyhlášení výjimečného stavu okamžitě odsoudila opoziční Pákistánská muslimská liga bývalého premiéra Naváze Šarífa, který vyzval Mušarafa k demisi. Přední opoziční politik a předseda Hnutí za spravedlnost Imran Chán v reakci na mimořádná opatření apeloval na občany, aby vyšli na protest do ulic.
Analytici spekulovali o tom, že by se Mušaraf mohl pokusit vyhlášením výjimečného stavu zvládnout rostoucí počet násilností a nepokoje, které panují především na severozápadě země. V této oblasti je silný vliv ozbrojenců napojených na bývalé afghánské vládní hnutí Taliban a na teroristickou síť Al-Kajda.
Spekulace o tom, že by se prezident mohl uchýlit k vyhlášení výjimečného stavu či stanného práva, kolovaly v Pákistánu od prezidentských voleb, v nichž na začátku října Mušaraf obhájil svůj mandát.
Machinace ve vedení Nejvyššího soudu
O legálnosti jeho volby má ale ještě rozhodnout nejvyšší soud, k němuž podala opozice několik petic. V těch označuje za neústavní skutečnost, že Mušaraf kandidoval a byl zvolen v době, kdy nadále zastával funkci vrchního velitele pákistánských ozbrojených sil, které se zatím nevzdal.
Předseda pákistánského nejvyššího soudu Iftikhar Čaudhrí a osm dalších soudců odmítlo prozatímní ústavní pořádek vyhlášený prezidentem schválit a
Čaudhrímu bylo posléze sděleno, že "jeho služby nejsou nadále vyžadovány".
Podle státní televize již byl jmenován nový předseda nejvyššího soudu. Čaudhrí a další soudci jsou uvnitř budovy nejvyššího soudu v Islámábádu, která je obklíčena policií.
Ústavní třídu, širokou hlavní ulici, která k budově nejvyššího soudu vede a na níž je také úřad prezidenta a budova Národního shromáždění, uzavřela armáda
Napjatá situace panuje především v malebném údolí Svát, kde bylo za poslední týdny zabito více než 180 lidí. Od léta, kdy pákistánské bezpečnostní síly obléhaly islamisty obsazenou Červenou mešitu v Islámábádu, se v Pákistánu zvýšil počet násilností spojených s islámskými ozbrojenci.
Návrat Bhuttové
Od letošního července při nich bylo zabito téměř 800 lidí a policie zaznamenala nejméně 23 sebevražedných pumových útoků, včetně výbuchu bomby v davu lidí, kteří 18. října vítali v Karáčí bývalou pákistánskou premiérku Bénazír Bhuttovou. Při útoku zahynulo 140 lidí a stovky dalších byly zraněny. - více zde
Expremiérka se okamžitě po prvních zprávách o vyhlášení výjimečného stavu rozhodla vrátit do Pákistánu, kde strávila po volbách dva týdny a teprve předevčírem ho opustila a odletěla zpět k rodině do Dubaje.
V pákistánském hlavním městě má v plánu otevřít diskuzi s ostatními politickými vůdci. Doufá, že se jí podaří je přesvědčit, aby se pokusili zvrátit prezidentovo rozhodnutí vyměnit soudce Nejvyššího soudu.
USA věří v dohodu
Spojené státy a další západní spojenci vyzývaly tento týden Mušarafa, aby se neuchyloval ke krokům, které by mohly ohrozit přechod země k demokracii. "Je to politování hodná situace," řekla americká ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová.
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová dokonce označila poslední vývoj v Pákistánu za nežádoucí a odporující demokratickému procesu. Washington podle ní "nová mimořádná ústavní opatření" nepodporuje a doufá, že je Pákistán nadále odhodlán uspořádat do ledna svobodné a spravedlivé parlamentní volby.
Vyhlášení výjimečného stavu by mohlo znamenat odklad parlamentních voleb, které jsou plánovány na leden příštího roku.
