Pane premiére, nevíte, co právě dělají Marťané?
Ti Marťané, to byl dobrý příměr.
Váš emotivní projev před členy ČSSD však vyvolal mnoho negativních reakcí. Zvýšeným hlasem jste volal, že když bude potřeba, tak budete zákony schvalovat třeba s komunisty i s Marťany.
Podle průzkumů je osmdesáti procentům lidí jedno, s kým jsou schvalovány dobré zákony pro tuto zemi.
Spojil byste se tedy i s Marťany?
Pokud by to bylo potřeba pro schvalovaní dobrých zákonů, tak i s Marťany.
A s komunisty? Jednou z nejdiskutovanějších otázek současnosti totiž je, zda budete po volbách s komunisty spolupracovat, či ne. Budete?
Koalice s komunistickou stranou nepřipadá po příštích volbách v úvahu. Společnost není připravena akceptovat jejich účast ve vládě. Budou muset využít další čtyři roky pro práci v opozici a pak se uvidí.
Co tichá podpora komunistů pro vaši případnou menšinovou vládu?
Nevylučuji podporu žádné politické strany.
Co byste KSČM za tichou podporu nabídl? Přece nechcete tvrdit, že takové dohody jsou zadarmo.
V tuto chvíli to nevím, ale všechno má svoji cenu. Kdyby ta cena byla příliš vysoká, tak bychom do takového řešení samozřejmě nešli.
Vyhrál jsem nad prezidentem
Po více než půl roce ve funkci preference ČSSD vyletěly nahoru a hodně posílila také vaše osobní popularita. Už jste dosáhl maxima?
Ještě ne. Podstatou toho celého je, že jsem věci dokázal řešit umírněným a přijatelným způsobem i pro ty, kteří mají rozdílné zájmy, než má moje politická strana, vládní koalice či já.
Umírněně? Vždyť mnoho lidí vás považuje za arogantního a nemůže vás vydýchat. Nezdá se vám, že společnost naopak polarizujete?
Ne. Polarizace není to, s čím jsem chtěl přijít. Nevyvolávám konflikty. Ty mě zdržují od práce.
Takže jste takový beránek. Já si myslím, že po nekomunikativním Špidlovi a problematickém Grossovi je to návrat k Miloši Zemanovi.
Nevím, v čem bych ho připomínal.
V tom, jak jednoznačně se snažíte vypořádat se svými protivníky.
Jednoznačnost je moje přednost. To neznamená, že si nedokážu s politickým protivníkem nebo s tím, kdo má jiný názor, sednout a popovídat si a najít společné východisko.
Kdy si tedy sednete s prezidentem a popovídáte si?
Nabídl jsem mu to v době jednání o jmenování ministra Ratha. Pan prezident řekl, že dává přednost dopisování. Nebyl jsem to já, kdo s ním nechtěl hovořit.
Špidla a Gross s Klausem nesoupeřili, vy ano. Řekl bych, že v případě ministra Ratha jste prohrál.
To není pravda. V každém okamžiku jsme věděli, že pan Rath bude muset ukončit své aktivity, které byly ve střetu zájmu s jeho funkcí. To, jestli je ukončil tak, nebo onak, je jedno. Ale už týden předtím, než jsem dal návrh na jmenování Ratha, mi pan prezident řekl, že s ním nebude souhlasit. Nakonec musel souhlasit.
Ale váš kandidát udělal to, co chtěl Václav Klaus.
Zoufale se snažíte uhájit pozici pana prezidenta.
Nemám proč hájit pozici prezidenta, ale vy jste jeden z mála, kteří si myslí, že vyhrál, i když prohrál.
Prezident nevyhrál.
Proč se vaše spory s Václavem Klausem opakují tak často?
To se zeptejte jeho. Václav Klaus je prezident. Já si nemyslím, že pan prezident by měl mít stejné názory jako vláda, ale měl by respektovat svoji roli, která mu podle ústavy přísluší.
A tu roli podle vás nerespektuje?
Nerespektuje.
Budeme mít 30 až 35 procent
Vraťme se k vašemu působení a vzestupu preferencí ČSSD. Kam až mohou podle vás zamířit?
Mohou se pohybovat mezi třiceti až pětatřiceti procenty. Za předpokladu, že se vládě podaří splnit základní cíle programového prohlášení a že dokáže prosadit základní zákony, které si předsevzala.
Vaši kolegové Sobotka a Gross kdysi říkali, že dají hlavu na špalek, když ve volbách nedosáhne ČSSD na třicet procent. Také odstoupíte, když to tak nebude?
Řekněme si otevřeně, že jakýkoli výsledek mezi dvaceti a třiceti procenty, když strana měla deset procent, by byl úspěchem. Já si ale troufám tvrdit, že se dostaneme k těm třiceti, pětatřiceti procentům. Je otázkou, do jaké míry je to spjato s mou osobou. Byl bych proto rád, aby se povedlo rozšířit počet lídrů sociální demokracie, kteří budou na veřejnost působit podobně jako já.
Jako vy? To znamená, že o sobě absolutně nepochybujete?
O podpoře, kterou mám ve veřejnosti, nepochybuji. Stejně tak ji mají mí kolegové Sobotka, Jandák, Zaorálek, Škromach, řada regionálních lídrů a dalších lidí z ČSSD.
Nevyvolává váš postup napětí v řadách ČSSD? Vždyť v Praze je hned několik lidí, kteří se chtějí postavit do čela kandidátky.
Určitě vyvolává a bude vyvolávat. Chci ale připomenout, že žádný z volebních lídrů v této zemi nedostal v tajném hlasování takovou podporu jako já. Dostal jsem ze 132 hlasů 131, to nikdo jiný nedostane v žádné straně.
Trochu mě to číslo děsí a připomíná mi bývalý režim.
Byla to tajná volba. A já jsem těm lidem i trochu nadával. Určitě to pro ně nemusel být příjemný projev, a přesto mi dali takovou podporu.
Možná se vás členové ČSSD bojí.
Proč? Nejsem Ludvík XIV., abych rozhodoval o všem. Jsem demokratický politik a také se mi může stát, že budu přehlasován.
Když jste hovořil o umírněnosti, tak o politických soupeřích se nevyjadřujete lichotivě. Co vám vadí nejvíce na Mirku Topolánkovi?
Mně pan Topolánek vyhovuje. Nikdy jsem ho neurazil. Nechci se k němu vyjadřovat. Mám ale dobrou schopnost politické analýzy a na pražské radnici jsem s ODS spolupracoval. Nebudu před volbami říkat své poznatky, ale využívám je.
Co šéf lidovců Miroslav Kalousek?
To je určitě schopný politik. Naše zájmy jsou momentálně antagonistické, protože on došel k názoru, že jestli bude někdo v příští vládě s někým, tak to bude ČSSD, nebo lidová strana. Ne že tam budou obě.
Vy nevylučujete velkou koalici s ODS, ale špičky občanských demokratů ano. Jak si to máme přeložit?
Na rozdíl od nich jsem realista. Možná se ukáže, že se jiná varianta nedá hrát. Jde o to, za jakých okolností by to bylo možné uskutečnit. Říkám jednoznačně: ODS by musela akceptovat určitou představu sociálního státu a druhá věc je pozitivní vztah k Evropské unii. Tam se naše kroky rozcházejí, alespoň s jejím současným vedením.
Volby se rychle blíží. Bojovat se bude především o nerozhodnuté voliče. Jak je budete lákat?
Určitě to udělám, ale postup prozradím za déle než dva měsíce, protože to budeme mít naši programovou konferenci. Nechci prozrazovat některé věci. Budou to ale hlavně sociální jistoty, hospodářský růst a jeho udržitelnost, prosperita země.
Co daňové otázky?
Nechceme postupovat jako ODS, která chce zvýhodňovat jen bohaté.
Vy máte hodně velký plat. Vám by se nelíbilo mít menší daně?
Za cenu, že by to narušilo sociální soudržnost společnosti, bych ty menší daně oželel.
To vám nevěřím.
Takto odpovědně uvažuje i řada kapitalistů. Když se prohlubují sociální nerovnoměrnosti, vznikají revoluce.
Bude sociální demokracie opět pořádat megaakce s umělci?
Ne. Osobně dám více na kontaktní kampaň, na to, být mezi lidmi.
Aby si mohli ověřit, zda to myslíte upřímně?
K tomu sloganu bych se už nerad vracel. Jde o to, aby mě viděli, že nejsem nic abstraktního.
Co kdyby se do parlamentu dostala ještě jiná strana? Existuje nějaká, s níž byste šel do koalice?
Umím si představit spolupráci se stranou Zieleniece a Kasla. Je to sice formace pravého středu, ale v otázkách EU bychom si myslím dobře rozuměli.
Moc jsem ještě neochutnal
Vše nasvědčuje tomu, že po příštích volbách chcete být nadále premiérem. Je to tak?
Celou svou činností k tomu směřuji. Významná část veřejnosti by to podle průzkumů také chtěla.
Vy se pořád zaklínáte průzkumy...
Dám hodně na to, co si lidé myslí. Ty průzkumy zveřejňují i vaše noviny, tak proč mi to vyčítáte?
Jak vám chutná moc?
Za toho půl roku mi ani nestačila zachutnat.
Narážím na to, že je slušné, že když vaši řidiči na Ostravsku nabourali, tak se člověk zeptá, zda se někomu něco nestalo. To jste neudělal.
Bylo to úplně jinak.
Jak jinak?
K té bouračce mělo dojít již předtím, než tam moji řidiči projížděli.
Vám skutečně nepřijde normální, že byste se alespoň informoval, zda se někomu něco nestalo, a pak byste podle toho jednal?
Já jsem tam nebyl, tak to na mě nevytahujte. A zřejmě to bylo jinak. To mi nepřipadá korektní.
