Pavel podepsal vládní konsolidační balíček. Česko si nemůže dovolit utrácet, řekl

Prezident Petr Pavel ve středu podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. O svém rozhodnutí podepsat nejprve informoval na sociální síti X. Potvrzení, že normu podepsal, se dopoledne objevilo na sněmovním webu. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně, ANO uvedlo už v úterý, že se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.

Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Jde o změnu 65 norem. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Vláda v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Hlava státu mimo jiné zmínila, že základem fungování a prosperity každé rodiny, firmy, ale i státu je dobré hospodaření. „Ani Česká republika si nemůže dovolit dlouhodobě utrácet více, než jsou její příjmy,“ řekl Pavel.

Při vysvětlování, proč se rozhodl úsporný balíček podepsat, také uvedl, že například jen za poslední rok čeští občané ze svých daní zaplatili 70 miliard na úhradu úroků a obsluhy státního dluhu.

Zvýšená pozornost na rok 2024

„Pokud nic neuděláme, bude tato částka i nadále růst, a budeme tak zadlužovat naše děti a vnuky. A právě kvůli neudržitelnému tempu zadlužování České republiky jsem se rozhodl dnes (ve středu, pozn. red.) podepsat balíček vládních opatření, které nás mají přiblížit ke stabilizaci veřejných financí a ke snižování státního dluhu,“ podotkl prezident.

Podle něj by jeho neschválení znamenalo neudělat na cestě snižování schodku rozpočtu vůbec nic. To by podle Pavla napáchalo mnohem větší škody.

Senát po dlouhé rozpravě schválil konsolidační balíček. K podpisu ho dostane prezident

„Cesta k naší prosperitě k tomu, aby se lidem ulevilo, není jen ve snižování státního dluhu. Je důležité, abychom znovu nastartovali naši ekonomiku. Abychom investovali do dopravní infrastruktury, do vzdělávání, do vědy a výzkumu, do podpory podnikání,“ pokračoval Pavel.

Současně uvedl, že bude věnovat zvýšenou pozornost podobě státního rozpočtu na rok 2024. „Aby v něm byla obsažena všechna tato prorůstová opatření. A aby nezapomněl na ty, kterých se úsporná opatření dotknou nejvíc,“ dodal Pavel.

Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Jde o změnu 65 zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Vláda v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky.

Nové důchody budou nižší, odvody OSVČ i daně firem se zvýší, navrhla koalice

Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud. Redakce iDNES.cz ve středu oslovila Schillerovou, zda se hnutí ANO tedy na soud skutečně obrátí. Dosud však na dotaz nereagovala.

„Považuji za velmi pravděpodobné, že se na Ústavní soud opět obrátíme,“ řekla ve středu Schillerová pro CNN Prima News.

Alena Schillerová @alenaschillerov

Podle @prezidentpavel by bez daňového balíčku vláda neušetřila "vůbec nic" a proto ho musel podepsat. To je surová pravda. Vláda místo úspor na provozu a platech obojí zvyšuje a jediné úspor | (2:22)

Podle @prezidentpavel by bez daňového balíčku vláda neušetřila "vůbec nic" a proto ho musel podepsat. To je surová pravda. Vláda místo úspor na provozu a platech obojí zvyšuje a jediné úspory představuje zvyšování daní. To je ovšem výsměch nejen občanům, ale také prezidentovi. https://t.co/S9ODDMnDBf

22. listopadu 2023 v 13:16, příspěvek archivován: 22. listopadu 2023 v 13:22

oblíbit retweet odpovědět

Karel Havlíček z ANO v reakci na podepsání řekl, že Pavel měl prokázat více odvahy. „Měl možnost ukázat, že nebude skákat podle krátkodobých účetních not vlády. Jsem přesvědčen, že velmi dobře ví, že to není dobrý balíček, že zabíjí budoucí růst a je zaměřen hlavně na zvyšování daní a přenášení poplatků na domácnosti a firmy,“ uvedl místopředseda Sněmovny. Zda se ANO skutečně obrátí na Ústavní soud, však neuvedl.

Zástupci hnutí ANO, kromě Havlíčka a Schillerové také stínový ministr práce a sociálních věcí a poslanec Aleš Juchelka, se s Pavlem sešli v úterý. Právě konsolidační balíček byl jedním z témat jednání. „Včera (v úterý) jsme to prezidentovi říkali, nikdo nezpochybňuje nutnost konsolidovat, ale ne touto formou. Kdyby koalice více naslouchala a prezident s námi jednal o balíčku dřív, nemuselo to takto dopadnout,“ dodal Havlíček.

Hrozivé tempo zadlužování státu

Předloha má vládě pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu. Předseda vlády Petr Fiala již dříve označil tempo růstu zadlužování státu za hrozivé. Podle opakovaného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury nejsou české veřejné finance v dobrém stavu a je třeba je konsolidovat.

Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Nyní platí tři sazby DPH ve výši 21, 15 a deset procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo.

Za „úsporný“ balíček zaplatí stát 86 milionů. Kvůli úpravám v IT systému

Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

Vláda svůj záměr konsolidace rozpočtu představila letos 11. května. Poslancům ho předložila na konci června. První čtení ve Sněmovně se uskutečnilo ve dnech 12. až 13. července, závěrečné schvalování se odehrálo 13. října. Debatu provázely mnohahodinové rozsáhlé projevy opozičních řečníků.

Okamura vyzval Pavla, aby balíček vetoval

Koalice v reakci na to prosadila ukončení rozpravy a pevné hlasování v danou dobu. Opozičnímu hnutí ANO se to nelíbí a je to jeden z důvodů, proč se chce kvůli balíčku obrátit na Ústavní soud. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vyzval Pavla, aby balíček vetoval. Podle Okamury poškodí balíček ekonomiku i samotné občany.

Ve středu Okamura řekl, že vláda za podpory prezidenta zavádí dosud nejvyšší plošné zvýšení daní v Česku. „Hnutí SPD s tím zásadně nesouhlasí, jelikož konsolidaci státního rozpočtu lze provést bez zvyšování daní,“ uvedl Okamura.

Připomněl i pevné zařazení hlasování ve Sněmovně v době, kdy se do diskuse hlásily desítky poslanců, což považuje za protiústavní. „Proto jsme okamžitě připraveni podílet se na vypracování návrhu na zrušení tohoto zákona Ústavním soudem a připojit k němu podpisy všech našich poslanců,“ doplnil. ANO v minulosti obdobným výzvám SPD nevyhovělo a na soud se obrátilo samo. SPD na vlastní podání nemá dost poslanců.

Vládní opatření znervózňují firmy. Vadí jim vyšší daň i změny v dohodách

Stanjura však odmítá, že by v důsledku přijetí balíčku hrozila katastrofa. Podle premiéra Fialy se podařilo koalici prosadit jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Zastává názor, že balíček je ve prospěch občanů a firem a umožní také zrychlit klíčové strategické investice.

Stanjura už dříve uvedl, že kabinet už další balíček nepřipraví. V dalších letech chce prověřit ministerské agendy, soustředit se na digitalizaci a úspory hledat i v provozních a personálních výdajích a v národních dotacích.

Úpravy dopadnou víc na zaměstnance

Balíček a úpravy penzijního systému už dříve uvítala Národní rozpočtová rada. Oslovení daňoví odborníci již dříve uvedli, že některá opatření přinesou firmám i státu novou administrativu, která bude znamenat i zvýšení nákladů. Kritizovali zejména nová pravidla pro dohody o provedení práce, ale i rozsáhlé rušení daňových výjimek.

Úpravy daní podle odborníků dopadnou víc na zaměstnance než na živnostníky. Materiál také znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta.

Pavlovo váhání nad úpravami důchodů vysaje z rozpočtu miliardy navíc

Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2 000 na 1 000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1 500 na 2 300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace.

Hlavní body vládního konsolidačního balíčku:

Obecně:

• Konsolidační balíček má podle kabinetu snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 97,7 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53 miliardy korun, celkem tedy až o 150,7 miliardy korun. Jeho cílem je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 procenta HDP až na odhadovaných 1,8 procenta HDP v roce 2024 a 1,2 procenta HDP v roce 2025.
• Návrh mění 65 zákonů, vláda ke zdůvodnění změn uvádí, že v souvislosti s pandemií covidu-19 v letech 2020 a 2021 přijal stát řadu opatření, která nebyla nezbytně nutná pro řešení epidemie. Tato opatření navíc nemají omezenou platnost a trvale zatěžují veřejné finance. Šlo například o snížení daně z příjmů fyzických osob.
• Vláda v návrhu balíčku, který schválila 28. června, udělala proti původně avizované podobě ze začátku května jen legislativně technické změny. V prvním čtení Sněmovna balíček schválila 14. července hlasy 98 koaličních poslanců, proti bylo 72 zákonodárců hnutí ANO a SPD. Druhým čtením balíček ve Sněmovně prošel 7. září. O 13 dní později sněmovní rozpočtový výbor odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy balíčku.
• Koncem srpna se vládní strany dohodly na některých úpravách balíčku. Například zůstane daňové zvýhodnění u zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období, u DPH se na 12 procentech sjednotí sazba pro časopisy a noviny (deníky měly původně spadat do 21procentní sazby).
• Vládní koalice prosadila balíček ve Sněmovně přes odpor opozice 13. října.

Výdaje:

• Výdaje mají během dvou let klesnout o zhruba 80 miliard korun, tři čtvrtiny z toho má činit úspora od příštího roku a zbytek od roku 2025.
• Hlavní část konsolidačního balíčku pro výdajovou stranu rozpočtu - podle koalice dvě třetiny - tvoří rušení dotací, celkem chce stát za dva roky na výdajích ušetřit 78,3 miliardy korun. Už v příštím roce se mají zkrátit o 45,6 miliardy korun, o zbytek v roce 2025.
• V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun.
• Přes 11 miliard korun mají činit úspory na provoz státu, o téměř deset miliard se sníží objem platů ve veřejné sféře.

Příjmy:

• Příjmy státního rozpočtu se mají zvýšit o téměř 70 miliard korun, necelých 32 miliard má přibýt od příštího roku a zhruba 37,5 miliardy od roku 2025.
• Nejvíce peněz - 22 miliard od roku 2025 - má přinést zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 procent z dosavadních 19 procent, na 13 miliard vláda odhaduje přínos opětovného zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta, zvýšení daně z nemovitých věcí pak má vynést 9,3 miliardy korun.
• Podobnou sumu kolem 7,5 miliardy má podle vlády státní rozpočet získat navíc díky zrušení 22 daňových výjimek a zvýšení odvodů samostatně výdělečně činných. Skoro šest miliard má vynést nárůst spotřební daně z tabákových výrobků, miliardu pak totéž u lihu, víc než čtyři miliardy pak navýšení odvodů z hazardních her.
• Výrazně se změní úprava kolem daně z přidané hodnoty, dosavadní snížené sazby deset a 15 procent se sloučí na 12 procent (sníží se tak například sazba u potravin, bydlení nebo zdravotnických výrobků). Základní 21procentní sazba zůstane. Výsledný efekt na státní rozpočet ale bude negativní, vláda předpokládá pokles výnosu z DPH o zhruba čtyři miliardy.

Změny daní:

• Kromě zvýšení sazby pro daň z příjmu právnických osob, změn u DPH či navýšení daní u tabáku a lihu chce vláda v rámci konsolidačního balíčku upravovat i další daně. Například u takzvané zelené nafty se vratka části spotřební daně z nafty zemědělcům bude odvíjet pouze od normativů a odpadne tak povinnost vést evidence skutečné spotřeby minerálních olejů.
• V srpnu se oproti původnímu návrhu změnil návrh u daní z nemovitosti, hazardu a spotřební daně z lihu. Výnos z navýšené daně z nemovitostí, o který se měly původně dělit obce a stát, by měl zůstat ze 100 procent samosprávám, a to výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun.
• Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel. Zrychlí postup navyšování spotřební daně z lihu. Původně koalice navrhovala zvýšení daně pro příští rok o deset procent a v následujících třech letech vždy o pět procent. Nyní navrhuje v příštích dvou letech zvýšení daně vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
• Diskutované zdanění tichého vína není součástí konsolidačního balíčku, k debatě o zdanění se politici chtějí vrátit.
• Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy pečují o dítě do tří let věku. Zruší se mimo jiné takzvané školkovné, tedy daňová sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení nebo sleva na dani na studenta.
• Vláda navrhuje i úpravu daňové progrese, kdy lidé s nejvyššími příjmy spadají do vyšší, 23procentní sazby daně z příjmů. Nyní je hranice 48násobek průměrné měsíční mzdy, nově to má být již 36násobek. Pro dosažení hranice se započítají příjmy nejen ze zaměstnání nebo podnikání, ale i z pronájmu nebo ostatních činností.