"Zlomový bod, který ukáže, jestli je vláda dobrá nebo špatná, nastane, až přijde zákon o státním rozpočtu. Mohu s radostí konstatovat, že ty první signály jsou spíš dobré, konkrétně například úmysl zlepšit valorizaci státních důchodů," řekl v Otázkách Václava Moravce prezident.
Dodal, že by se mu více zamlouvalo paušální přidání všem a ne přidání procentuálně stejné částky všem, protože tím by se rozevíraly nůžky mezi lidmi s nižšími a vyššími důchody.
"Úmysl zavést porodné na druhé dítě je také rozumný a jsem rád, že pokročil služební zákon. Pokud jde o zákon o prokázání původu příjmů a majetku, stěžoval jsem si, že jsem ho nenašel v legislativním plánu vlády, ale všichni mě ujišťují, že tam je. Tak to jsem asi slepý, četl jsem to třikrát," poznamenal v diskusi prezident.
Jediné, co by vládě vytknul, podle něj je "zbytečné oddalování" zákona o sociálním bydlení. Až se prý oběsí první babička, bude pozdě.
Někdejšímu předsedovi vlády Jiřímu Rusnokovi, kterého Zeman instaloval do funkce bez jednání s politiky po pádu Nečasovy vlády, vytkl, že tlakem na snížení schodku rozpočtu podlomil hospodářství na dva roky dopředu. Kritika Zemana směrem k Rusnokově kabinetu, který sloužil mimo jiné i jako předvolební propagace Strany práv občanů - Zemanovců, je vzácná. Ale po volebním výprasku SPOZ dal prezident od strany nesoucí jeho jméno ruce pryč.
Sikorski v čele diplomacie EU? Dobrá volba, míní Zeman
Debata se pak stočila na krizi na Ukrajině a její přesah do evropské politiky. Prezident například zmínil, že by se mu jako nový šéf evropské diplomacie líbil Polák Radoslaw Sikorski (profil "jestřába" Sikorského čtěte zde). Ten například razí tezi, že se o sebe EU musí postarat sama bez pomoci USA, a otevřeně kritizuje proruské separatisty na východě Ukrajiny.
"Je to nesporně vynikající a výrazný politik a jeho největším nedostatkem je právě to, že je nejlepší a vynikající tam, kde se preferuje šedivý průměr. V takovém prostředí jsou schopnosti spíše handicapem než výhodou," řekl o Sikorském, nyní už oficiálním kandidátovi na post šéfa unijní diplomacie, Zeman. Výsledky voleb v Česku okomentoval větou, že je rád, že zvítězily proevropské strany.
"Občanská válka by byla záminkou pro Rusy"
Prezident dále přiznal, že do Prahy už pozval nově zvoleného ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Tím ho fakticky uznal za legitimního představitele Ukrajiny.
"Velmi bych uvítal, kdyby se sešel v Doněcku s Rinatem Achmetovem, nejbohatším mužem Ukrajiny, a kdyby se místo represí vůči civilnímu obyvatelstvu, což mimochodem Ukrajina dělá, pokusili najít rozumnou dohodu. Měli by si uvědomit, že občanská válka by byla pohodlná záminka pro vnější invazi," nastínil svou představu řešení krize Zeman (Achmetovův profil čtěte zde).
Na moderátorův dotaz, zda Rusko tuto občanskou válku spíš nepodněcuje a na připomínku, že ukrajinští separatisté vyhlásili vlastní republiky (Doněckou a Luhanskou, pozn. red.) Zeman opáčil, že ukrajinská armáda bojuje proti vlastním občanům a že je na Ukrajině stále považován za národního hrdinu Stěpan Bandera.
To je nicméně zjednodušující pohled. Bandera, velitel nacionalistických partyzánů z dob druhé světové války, kteří se dopouštěli válečných zločinů (podobně jako německé oddíly SS či sovětská NKVD), je na Ukrajině mnohem spíše kontroverzní osobností: 48 % obyvatel k němu cítí záporný vztah, z toho dvě třetiny silně záporný, 31 % kladný vztah a ostatní nevědí (zdroj zde či zde). K jeho odkazu se nicméně hlásí ukrajinská vládní nacionalistická strana Svoboda.
Bandera vyhlásil po napadení Sovětského svazu nacisty v roce 1941 samostatnou Ukrajinu, Němci ho za to na tři roky uvěznili v koncentračním táboře. Propustili ho na sklonku války. Když Ukrajinu obsadila sovětská vojska, bojovali banderovci hlavně proti nim, a to i po roce 1945.
