„Masarykova pracovna v Lánech je důstojné prostředí pro jmenování člena vlády i pro jakoukoliv další státní akci. Za Masarykovy 1. republiky byla místem řady jednání, jmenování i uzavírání mezinárodních smluv,“ hájí změněné aranžmá jmenování mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
Argumentuje, že zámek v Lánech je jedním z oficiálních sídel prezidenta republiky a že prezident Edvard Beneš přijímal oficiální návštěvy dokonce i ve vile v Sezimově Ústí.
„Kolik ministrů jmenoval Masaryk v Lánech nebo Beneš v Sezimově Ústí? Není to náhodou trochu neúcta pana prezidenta vůči paní ministryni?“ kritizoval změnu místa jmenování ministryně Maláčové na Twitteru bývalý místopředseda ČSSD a exposlanec Karel Machovec.
Jmenování ministra spravedlnosti se zase odehrávalo bez přítomnosti novinářů i kamer a Kněžínek komentoval své jmenování až na nádvoří Pražského hradu, plném turistů. Už tehdy si diskutéři na sociálních sítích a novináři kladli otázku, zda to není proto, že se prezidentovi spolupracovníci snaží omezit vystupování Zemana na veřejnosti kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.
„Není to vůbec standardní a neodpovídá to vážnosti ústavního aktu. Ani za Václava Havla, ani za Václava Klause neexistovala jiná varianta, až teď najednou se jmenování ministra provádí jaksi pokoutně, potajmu a bez přítomnosti médií v pracovně, nebo dokonce v Lánech,” pozastavil se pro server novinky.cz nad změnou dosavadních zvyklostí odborník na etiketu a dlouholetý tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček.
Ovčáček s kritikou nesouhlasí. „Pro TGM byly Lány první volbou! Jmenování člena vlády na zámku má hlubokou symboliku právě v roce, kdy si připomínáme 100 let od vzniku ČSR,“ uvedl Zeman mluvčí.
To, že prezident čelí kritice kvůli tomu, že mění zvyky při jmenování ministrů, přimělo Ovčáčka ke zvýšené aktivitě na sociálních sítích. A nakonec zveřejnil i dokument, podle něhož Masaryk jmenoval Josefa Najmana v roce 1926 ministrem železnic, když byl ve slovenských Topolčiankách.