"Nikoliv ideologicky, ale strukturálně je to velmi podobné. Rozhodnutí nejsou přijímána ve vaší zemi. Pro nás, kteří žili v komunismu, je to problém," prohlásil prezident v rozhovoru, který vyjde v pondělí.
Stejně jako v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Allgemenie Zeitung z této středy, i v Timu Klaus doporučuje rozšíření EU nejen o Turecko, ale i o Kazachstán či Maroko.
Problém je ovšem v tom, že Klausovy názory poněkud neladí s oficiálními postoji vlády, která podle ústavy za zahraniční politiku zodpovídá: kabinet narozdíl od Klause podporuje euroústavu, o členství Turecka v EU hovoří stejně jako většina Unie opatrně a o vstupu Maroka či Kazachstánu v tuto chvíli pouze diplomaticky mlčí.
A v živé paměti jsou přitom ještě Klausovy spory s jeho předchůdcem Václavem Havlem, který svými výroky o zahraniční politice Klause coby premiéra mnohokrát rozčilil.
Podle prezidentova mluvčího Petra Hájka v tom ovšem rozpor není. "Prezident není zajatcem vlády, aktivně se na zahraniční politice podílí, podle ústavy třeba podepisuje mezinárodní smlouvy," říká mluvčí Hájek.
Ministerstvo zahraničí v poslední době razí taktiku Klausovy výroky komentovat pokud možno co nejméně. "Názory pana prezidenta, na něž má pochopitelně právo, jsou v Evropě přece jen okrajové a sám prezident to ví," říká mluvčí Černínského paláce Vít Kolář.
"Názory vlády jsou ovšem zcela opačné. Politici v EU dokážou rozlišit, kdo Českou republiku v zahraniční politice skutečně reprezentuje."
Jiní diplomaté – ovšem pod podmínkou anonymity – mluví o něco přímočařeji: "Prezidentovy výroky jsou v Evropě považovány víceméně za folklor bez hlubšího významu. V poslední době to vypadá, že je přiostřuje jen proto, aby je ještě vůbec někdo tiskl," říká český diplomat.
Petr Hájek ovšem pozici "folklorní zajímavosti" odmítá. Svědčí o tom podle něj stále rostoucí počet žádostí o interview z celého světa. "Jsme doslova bombardováni žádostmi o rozhovor a většinu z nich musíme odmítat," říká Hájek. "Prezidentův pohled zajímá čím dál větší počet lidí. Kdysi téměř osamělý názor se stává vodítkem pro ne nepodstatnou část veřejnosti."
Na to by se dalo usuzovat i podle toho, že prezident v rozhovorech často používá první osobu množného čísla – jménem "nás" hovořil i o podobnosti RVHP a EU v Timu. "Když prezident používá my, mluví o těch, kteří mají stejný názor," vysvětluje Hájek.
