Česká vláda se už dříve dohodla, že bude trvat na tom, aby se tento krizový mechanismus týkal jen zemí eurozóny, a ne států jako je Česko, které eurem neplatí. Změnu Lisabonské smlouvy ale musí schválit všechny státy Unie.
"Na 99,9 procenta referendum není nezbytné a nebude," uvedl Nečas po hodinové schůzce s prezidentem Václavem Klausem, u které byl ještě ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Předseda vlády uvedl, že vůbec poprvé bude při schvalování změny Lisabonské smlouvy v České republice využit takzvaný "vázaný mandát", tedy že premiér nebude moci při jednání Evropské rady kývnout na změnu smlouvy před tím, než k tomu dostane mandát od obou komor parlamentu. "Je to nová situace, tato pravidla budou využita poprvé," řekl Nečas.
Právě proto bude vláda podle premiéra, který se chystá na summit Evropské unie do Bruselu, o změně smlouvy vyjednávat také s opoziční sociální demokracií. "Vyžaduje to širší podporu napříč politickým spektrem," prohlásil předseda vlády.
Změnu pravidel chce Evropská unie kvůli problémům zemí, jako je Řecko či Irsko
K drobné úpravě dvou vět se sedmadvacítka rozhodla kvůli ustavení speciálního krizového mechanismu v šestnácti zemích, které platí eurem. Ten má po roce 2013 vystřídat současný záchranný fond eurozóny, jehož platnost vyprší, a eurozóna by tak neměla možnost zachraňovat země, které se ocitnou v problémech jako Irsko nebo Řecko. Hlavní změnou ve srovnání se současným záchranným fondem je, že by část nákladů na odvrácení bankrotu členských států měli nést i soukromí investoři, především banky.
Až se země Evropské unie na změně Lisabonské smlouvy dohodnou, bude ji znovu v České republice schvalovat parlament a pak ji k podpisu dostane i prezident Václav Klaus. Zatím není jasné, jak se Klaus, který patří k předním kritikům eura, k podpisu postaví.
"Mohu potvrdit všechno, co pan premiér říkal. Byla to pro mě zajímavá debata," řekl po setkání s prezidentem ministr zahraničí Schwarzenberg.
