Před rokem a půl zavládl ve středoamerickém Hondurasu chaos. Nad ránem 28. června 2009 vpadli do prezidentského paláce vojáci a během okamžiku vyvlekli tehdejší hlavu státu Manuela Zelayu ven. Ještě v pyžamu ho naložili do letadla a odvezli ze země (více zde).
V Latinské Americe se po letech uskutečnil vojenský puč se vším všudy. Zatímco Zelaya v nočním úboru drkotal zuby na letišti v nedaleké Kostarice, vládu v Hondurasu dočasně převzal předseda Senátu Roberto Micheletti z opoziční Národní strany (PNH).
DIKTATURY V HONDURASUDlouholetá nadvláda autoritářských vojenských diktátorů ve středoamerickém státě započala nástupem plukovníka Oswalda Lópeze Arellana. Ten vládl v letech 1963 až 1971. Později ho vystřídal plukovník Juan Alberto Melgar Castro. Po revoluci v Nicaraguy (1978) Washington do čela Hondurasu dosadil Policarpa P. Garciu a vypsaly se svobodné volby. Roku 1982 se prezidentem stal Roberto Suazo Cordóva a v platnost vstoupila nová ústava, podle které hlava státu nesmí znovu kandidovat na nejvyšší úřad. Pokud to udělá, hrozí jí třeba ztráta občanství. |
Hodně zemí i organizací včetně OSN, OAS (Organizace amerických států) či Evropské unie převrat odsoudilo.
Opozice to ale viděla jinak. Populistický prezident a obdivovatel venezuelského lídra Huga Cháveze podle ní chtěl změnit ústavu ve svůj prospěch. Rozhodl se totiž vypsat referendum, v němž lidé měli určit, zda prezident může kandidovat na nejvyšší úřad v zemi dvakrát za sebou.
To honduraská konstituce nepovoluje. Hlavně kvůli nadvládám vojenských diktátorů, kteří si v zemi proslulé banánovými plantážemi v druhé polovině minulého století dlouhé roky uzurpovali moc.
Nejvyšší soud lidové hlasování zakázal, Zelaya je přesto vypsal a jeho vláda skončila pučem. Měsíce se snažil dostat zpět k moci, skrýval se na brazilském velvyslanectví v metropoli Tegucigalpě. Zemí zmítaly protesty a demonstrace. Honduras byl vyloučen z OAS a byly na něj uvaleny sankce.
Neřešitelnou krizi se snažil rozčísnout i kostarický prezident Oscar Arias, nositel Nobelovy ceny míru. Jeho jednání s oběma znepřátelenými stranami ale neslavila velké úspěchy. Zelaya se nechtěl sejít s Michelettim a naopak.
Vítez honduraských prezidentských voleb Porfirio Lobo (30. 11. 2009)
V listopadu 2009 se konaly prezidentské volby, jejichž datum bylo jasné už před pučem. Kandidát Zelayovy Liberální strany (PLH) neuspěl, vyhrál Porfirio "Pepe" Lobo Sosa z opoziční konzervativní PNH, jenž se úřadu ujal loni v lednu.
Dodnes ho ale neuznává celá řada států včetně kupříkladu Brazílie (byl jediným latinskoamerickým státníkem, jehož Brazilci nepozvali na nedávnou inauguraci nové prezidentky Dilmy Rousseffové).
Časy se mění - Kongres plánuje změnu ústavy
Jenže kdo by řekl, že neuplyne ani rok od Lobova převzetí moci a zástupci PNH v Národním kongresu navrhnou opatření, která mohou vést k vyhlášení referenda ohledně změn ústavy. Překvapivě se týkají i ožehavé otázky možného znovuzvolení do úřadu prezidenta.
"Nemíchejte vodu s olejem," odpověděl současný prezident novinářům na dotaz, jestli se náhodou nepokouší o to samé, na čem ztroskotal jeho předchůdce. Zelaya podle něj usiloval jen o to, "aby si prodloužil své setrvání ve funkci", což on prý rozhodně nechce.
"Znovu opakuji svůj slib, že já v úřadu nezůstanu ani o den déle," dušoval se Lobo podle agentury EFE. Uvidí se, termín mu vyprší za tři roky.
Stejně ale tehdy mluvil i svržený "Mel", který nyní žije v exilu v Dominikánské republice a ve vlasti mu hrozí stíhání za údajnou zpronevěru státních peněz a nerespektování rozhodnutí Nejvyššího soudu. "Co bylo před dvěma lety označováno za zločin, je dneska ústavní," zareagoval v rozhovoru pro rádio Globo.
Manuel Zelaya se v honduraské metropoli Tegucigalpě objevil po třech měsících (22.9.2009)
V prvním hlasování, které se uskutečnilo 12. ledna, se pro změnu vyslovilo 103 poslanců ze 128. Opatření však musejí být schválena dvakrát. Honduraští poslanci budou znovu rozhodovat v úterý.
Pokud návrh projde, bude se moci vyhlásit referendum, ve kterém je třeba získat dvoutřetinovou většinu. A stejně jako před rokem a půl by se k rozhodnutí měl vyjádřit Nejvyšší soud.
"Soud rozhodne, až bude proces ukončen," řekl jeho mluvčí Melvin Duarte podle Canadian Press. "Zatím pořád nevíme, co uděláme," dodal týden před prvním výročím Porfitia Loba v úřadu.
