Na rozdíl od českého politického systému, ve kterém je role šéfa státu definována převážně jako ceremoniální, francouzský prezident opravdu vládne.
Podle svého výběru jmenuje premiéra, ministry, soudce a vyšší státní úředníky. Jednání vlády sám předsedá. Pokud se mu znelíbí současný parlament, může ho bez udání důvodů rozpustit a vyhlásit nové volby.
Prezident, který je mimo jiné vrchním velitelem ozbrojených sil a má pravomoc rozhodnout o odpálení jaderných zbraní proti nepříteli, také může vyhlásit referendum k jakékoliv otázce bez konzultace s ostatními představiteli státu.
Svobodně zvolený diktátor
V případě nouze se může stát i diktátorem, který podle ústavy nařídí výjimečný stav a do svých rukou soustředí veškerou legislativní i výkonnou moc.
Tak silné postavení prezidenta si prosadil do konstituce Charles de Gaulle, který chtěl zamezit zmatkům, jimiž trpěla poválečná Francie ovládaná parlamentem.
Problém nastane v okamžiku, kdy v parlamentních volbách uspěje strana jiných barev, než jsou ty prezidentovy. Ústava s tím, že by nastala situace, kdy prezident nemá podporu většiny v Národním shromáždění, nepočítá.
Podle de Gaullových představ o nedělitelné moci by v takové chvíli měl prezident odstoupit. To se však generálovým následníkům Francoisu Mitterrandovi a Jacquesu Chirakovi nechtělo a raději se uchýlili k zvláštní formě politického soužití, které se ve Francii říká kohabitace.
Podle gentlemanské dohody pak prezident přebírá odpovědnost za zahraniční a obrannou politiku, zatímco premiér a jeho kabinet se věnují domácím problémům.
Aby se období kohabitace příliš často neopakovalo, přistoupili francouzští politici ke změně ústavy. Prezident i parlament se nyní volí ve stejný rok a oba na pětileté období. Dříve trvalo prezidentství sedm let.
Včerejškem tedy pro Francouze letošní volební rok ještě neskončil - za měsíc je čeká další dvoukolové hlasování, během něhož si budou vybírat své zástupce do Národního shromáždění. To, že do poslaneckých lavic pošlou převážně lidi ze strany nového prezidenta, však není vůbec jisté.
