Pithart a Klaus jsou pro budoucí poslance nejžhavějšími kandidáty na funkci prezidenta. Klause jasně podporují budoucí poslanci ODS a menší část ČSSD. Pithartovi věří kandidáti Koalice, přijatelný je téměř pro polovinu sociálních demokratů. Ostatní, o nichž se v souvislosti s prezidentstvím mluví, ani zdaleka tak neuspěli.
MF DNES provedla na počátku února průzkum mezi těmi kandidáty do sněmovny, kteří mají reálnou šanci stát se poslanci. Osloveno bylo prvních pět kandidátů ODS, ČSSD, Koalice a KSČM z každého kraje. Agentura SC&C, jež průzkum dělala, sebrala na 130 dotazníků, z nichž lze rozeznat rozložení názorů v příští sněmovně.
Václav Klaus má přímou podporu více než 90 procent kandidátů za ODS, ale i pětiny sociálních demokratů. Jako přijatelného jej označilo 29 procent budoucích poslanců ČSSD, 14 procent kandidátů KSČM a 17 procent kandidátů Koalice.
Petr Pithart má přímou podporu dvou třetin kandidátů Koalice. Oč nižší je jeho přímá podpora, o to více kandidátů jej označuje za přijatelného. Téměř polovina sociálních demokratů, každý pátý komunista a dvanáct procent budoucích poslanců ODS - ti všichni si dovedou představit, že by se Petr Pithart ujal funkce hlavy státu.
O něco menší podporu má Miloš Zeman. Toho by na Hradě nejraději viděli sociální demokraté, ale úplně nepřijatelný není ani pro část poslanců ODS a KSČM. Zeman však několikrát řekl, že se o prezidentský úřad bude ucházet jen tehdy, neuspějí-li jiní kandidáti, tedy až v některém z případných dalších kol prezidentských voleb.
Ostatní kandidáti, o nichž se hovoří, včetně Václava Fischera, který měl v jednom z posledních průzkumů veřejného mínění nejvyšší podporu občanů, jsou v parlamentním hlasování téměř jistě bez šancí.
Přesto může existovat, řečeno sportovní terminologií, "černý kůň" prezidentských voleb. Tím je Otakar Motejl, dnešní ombudsman. V době, kdy byly budoucím poslancům rozesílány dotazníky, ještě jeho jméno mezi kandidáty nefigurovalo.
Teprve o několik dní později se nechali premiér Zeman i předseda ČSSD Vladimír Špidla slyšet, že by bylo možné, aby ČSSD na post prezidenta kandidovala některého z nestraníků. A začalo se mluvit právě o Motejlovi. Také někteří z poslaneckých kandidátů, zvláště ti z ČSSD, uváděli na dotaz, o kterém dalším kandidátovi by se mělo uvažovat, Motejlovo jméno. Jako o svém protikandidátovi o něm hovoří i Petr Pithart.
Jak by tedy mohly dopadnout prezidentské volby v příští sněmovně? Pokud by parlamentní volby skončily tak, jak napovídají současné preference, měli by nejvíce poslaneckých hlasů právě Petr Pithart a Václav Klaus. Kdyby Klause podpořili všichni budoucí poslanci ODS a takové procento příznivců z ostatních stran jako v průzkumu, mohl by počítat se ziskem kolem 88 hlasů. Petr Pithart by při podpoře všech poslanců Koalice a při své vyšší přijatelnosti v ostatních stranách mohl dosáhnout až na 95 hlasů.
Prezident přitom pro úspěch v prvním kole musí získat nadpoloviční většinu hlasů v obou komorách parlamentu. Ve druhém kole pak stačí nadpoloviční většina poslanců a senátorů přítomných na prezidentské volbě. K tomu, aby hned v prvním kole dosáhli na většinu ve sněmovně, by tedy zatím oběma největším favoritům ještě několik hlasů chybělo.
Pro výsledek volby prezidenta však budou klíčová povolební jednání. A oba kandidáti to vědí. "Téma povolebních jednání to jistě bude," řekl Klaus MF DNES. Také Petr Pithart připouští, že se o tom, kdo za jedenáct měsíců vystřídá Václava Havla, bude rozhodovat při vyjednávání o příští vládní koalici.
Přesto je z vyjádření obou dvou, předsedy sněmovny Klause i předsedy Senátu Pitharta, již dnes zřejmé, že toho druhého berou za politického soupeře. "Ke Klausovi se nechci vyjadřovat," říká Petr Pithart a dodává: "Nebudu jej doporučovat, ale ostatní si nechám pro sebe." Václav Klaus zase ve zjevné narážce na Pitharta říká: "Já se usmívám tomu, že někteří lidé chtějí kandidovat sebe sama už dneska, když naprosto netuší, jak dopadnou volby."
