Problémem kalendářů je fakt, že doba oběhu Země kolem Slunce není beze zbytku dělitelná délkou dne. Pokud by počet dní v roce byl stálý, planeta by na konci každého roku byla na jiném místě oběžné dráhy, což by dělalo zmatek v ročních obdobích.
"Bez systému přestupných let se žádný kalendář neobejde, pokud se za nějakou dobu nemá rozejít se střídáním ročních dob," říká Jan Vondrák z Astronomického ústavu Akademie věd.
Už starořímští kněží proto vkládali na konec února občas období, které bychom dnes nazvali "přestupným měsícem". Slovo "občas" je zcela na místě - neexistovala pro to striktní pravidla.
Caesar si uvědomil, že takový nepořádek je římské říše nehodný, a zavedl reformu. Domníval se, že rok je dlouhý 365,25 dne. A tak každý čtvrtý rok nařídil přidat jeden den.
Ačkoliv římský vládce dal kalendáři řád a vymyslel přestupný rok ve smyslu, v jakém ho známe dnes, jeho reforma nebyla zcela přesná. Rok je totiž o něco kratší, než Caesar myslel. V šestnáctém století narůstající odchylka činila už deset dní.
Caesarovu chybu napravil papež
Pro křesťanskou církev to kvůli stanovení data Velikonoc byl neúnosný stav. A tak papež Řehoř XIII. přišel v roce 1582 s úpravou, kterou užíváme dodnes. Kromě zpřesnění pravidel pro určení, který rok je přestupný, vypustil z kalendáře deset dní, které prostě nehrály.
. KALENDÁŘ PAPEŽE ŘEHOŘEPapež Řehoř XIII. přišel na konci 16. století s reformou, jejíž pravidla užíváme dodnes. Čtyřiadvacátého února 1582 papež Řehoř XIII. vydal bulu Inter Gravissimas. Stanovil, že přestupný rok nastává v letopočtech dělitelných beze zbytku čtyřkou, výjimkou ovšem jsou poslední roky století. "Výjimkou z výjimky" pak jsou letopočty dělitelné beze zbytku čtyřmi sty, které přestupné jsou. Zdroj: Wikipedia |
Zavedení gregoriánského kalendáře se neobešlo bez problémů. Čechy ho přijaly dříve než Morava, díky čemuž v roce 1584 oslavili Češi Velikonoce dříve než Moravané. Nizozemci o dva roky dříve dokonce vypuštěním deseti dnů přišli o Vánoce. A Rusové o více než tři století později svou velkou říjnovou revoluci provedli v listopadu. Téměř všechny pravoslavné církve na změnu kalendáře nepřistoupily, proto například Vánoce v Rusku jsou podle našeho kalendáře až začátkem ledna.
S gregoriánským kalendářem si patrně lidstvo vystačí poměrně dlouho. Ani on není zcela přesný, odchylka ale bude činit pouze jeden den za 4 000 let.
Svět ovšem neměří čas jen podle papeže Řehoře a Julia Caesara. Také solárním, a dokonce přesnějším než gregoriánský, je kalendář perský. Užívají se i kalendáře lunární, které se řídí pouze pohybem Měsíce okolo Země (například islámský), a lunisolární, které zohledňují pohyb obou nebeských těles (židovský, indický, čínský).
. DVACET LET A PÁTÉ NAROZENINYNarozena 29. února, má v dokladech napsáno Blanka Kotková z Rudolfova u Českých Budějovic. "Letos vlastně slavím své páté narozeniny. Třeba takhle budu dlouho živa," směje se studentka Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. - více zde. |
