Před dvěma týdny otestovala Severní Korea další jadernou zbraň a OSN se znovu chystá Kima ztrestat. Dílčí návrh rezoluce vyzývá členské státy OSN k neprodlenému zavedení zákazu exportu luxusního artiklu. Rada bezpečnosti OSN chce Drahému vůdci naordinovat další dietu.
Analytici ale pochybují, že předchozí zákaz vývozu přepychového zboží skutečně přinutila Kima, aby si dopřával méně kaviáru a více kimči, tradičního národní jídla připravovaného z nakládané a kvašené zeleniny a dalších ingrediencí.
Jsou také skeptičtí ohledně toho, že by obnovené úsilí o prosazení zákazu dodávek luxusního zboží přimělo KLDR, aby se vzdala jaderných zbraní, které Pchjongjang považuje za nezbytné pro své přežití.
Změnila Kimův jídelníček nemoc?
Dalším možným problémem, pokud jde o zákaz je, že Kimův jídelníček se v posledních třech letech pravděpodobně výrazně změnil. Loni v srpnu údajně prodělal mozkovou mrtvici a na nedávno pořízených fotografiích vypadá značně pohublý. Kulaté bříško, které se kdysi rýsovalo pod látkou jeho značkového oblečení, se zdá být mnohem menší.
Mnozí severokorejští pozorovatelé jsou také přesvědčeni, že se Kim musel vzdát oblíbeného alkoholu. "Tím, že ho připravíte o červené víno, mu neublížíte," míní Michael Breen, autor knihy s názvem Kim Jong-il: North Korea's Dear Leader (Kim Čong-il: Severokorejský Drahý vůdce).
Breen si také myslí, že pokud Kim omezil pití alkoholu, také jeho nejbližší spolupracovníci si přihýbají ječmenného čaje místo brandy. Podle jeho názoru ale lahůdky směřující do KLDR nejsou určeny jen pro Kima, ale jsou také platidlem za věrnost jeho generálů a stranických vůdců. Zákaz přepychového zboží by tak nebyl zcela neúčinný - oslabením podpory, jíž se zatím Kim těší, by mohl svázat ruce vládě.
Zástupce proslulého producenta alkoholu, firmy Hennessy prý Breenovi před několika lety potvrdil, že Severní Korea byla největším jednotlivým zákazníkem společnosti. Každoročně prý kupovala koňak Paradis za 700 tisíc dolarů (podle dnešního kurzu 13,5 milionu korun).
Společnost považovala dodávky alkoholu za spolehlivý barometr politické stability v Severní Koreji. Když odběr stoupal, říká Breen, znamenalo to, že Kim je nervózní a rozdává víc lahví, aby udržel "ty nahoře" v dobrém rozmaru.
Teď je třeba, aby si RB OSN ujasnila, co je v tajnůstkářském státě považováno za luxus, míní Breen. Ve zbídačelé, izolované Severní Koreji, kde trpí podvýživou miliony lidí, podle něj mohou být mezi příslušníky vládnoucí elity žádoucí třeba jen pouhé plynulé dodávky vajec.
Připravoval pizzu pro Kim Čong-ila
Kim Čong-il si ale dopřával mnohem bohatší stravu. Dosvědčují to mistři kuchařského umění, přeběhlíci či zahraniční činitelé, jimž se výjimečně podařilo nahlédnout do záhadného a často bizarního světa Drahého vůdce, píše agentura AP.
Jedním z nich byl italský šéfkuchař Ermanno Furlanis, který byl do KLDR dopraven koncem 90. let, aby naučil tamní kuchtíky připravovat pro Kima pizzu. Podle Furlanise, o němž radio BBC natočilo dokumentární pořad s názvem Připravoval jsem pizzu pro Kim Čong-ila, byli jeho učedníci učenliví. Jeden z nich počítal olivy na pizze a měřil vzdálenost mezi nimi.
Zatímco zvládali umění, jak upéct perfektní pizzu, za hranicemi Kimových kuchyní zuřil hladomor, který nakonec připravil o život dva miliony lidí. Furlanis podotkl, že všeobecné útrapy, způsobené přírodními katastrofami a chybným řízením ekonomiky, mu většinou zůstávaly utajeny.
Další svědek Kimových gurmánských choutek byl bývalý zmocněnec ruského prezidenta Konstantin Pulikovskij, který napsal knihu Orient Express o Kimově cestě napříč Ruskem v roce 2001. Soukromý vlak Drahého vůdce o 16 vagonech byl naložen bedýnkami francouzských vín a do stanic na trase byli předem dodáváni živí humři, líčil Pulikovskij, který Kima na jeho cestě provázel.
České pivo a dánské vepřové
Jedno z nejpodrobnějších líčení Kimova životního stylu pochází od japonského šéfkuchaře suši. Ten pod literárním pseudonymem Kendži Fudžimoto napsal v roce 2003 memoáry, v nichž líčí deset letech strávených v Kimových službách. Kvůli severokorejskému vůdci prý procestoval celý svět, nakupoval české pivo, čínské melouny, japonské ryby, dánské vepřové maso a papáju v Thajsku. Kimovy vinné sklepy prý byly napěchované deseti tisíci lahvemi a bankety často začínaly o půlnoci a končily ráno.
Dodávky luxusního zboží pro takové párty by bylo obtížné zablokovat, protože Severní Korea má spletitou síť obchodních společností, které neustále mění svůj název, a tak je těžké je vystopovat, říká Bertil Lintner, autor knihy Great Leader, Dear Leader: Demystifying North Korea Under the Kim Clan (Velký vůdce, Drahy vůdce: Demystifikace Severní Koreje za vlády klanu Kimů). Je také snadné dopravit zboží přes severokorejské dlouhé, porézní hranice s Čínou.
Také severokorejské zahraniční mise jsou mistry ve využívání diplomatických privilegií k dopravě a pašování zboží z celého světa, vysvětluje Lintner. Teď se ale Severokorejci podle něj zdají být v jihovýchodní Asii, s níž kdysi velice čile obchodovali, méně aktivní.
Řetězec severokorejských restaurantů - patrně využívaných k praní špinavých peněz - nedávno v Thajsku a Kambodži skončil. Poklesl obchod s Thajskem, kdysi významným zdrojem nákupů zboží, konstatuje Lintner. "(Severokorejci) už nemají zdaleka tolik peněz, jako mívali," domnívá se.
