Situace se podle úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zhoršuje také proto, že se rodičům bez státního občanství rodí děti.
"Tito lidé zoufale potřebují pomoc, protože žijí v děsivé právní pustotě," řekl BBC komisař OSN Antonio Guterres.
"Kromě utrpení, se kterým se tito lidé musejí vypořádat, způsobuje přehlížení celých skupin lidí po dobu několika generací velké napětí ve společnostech, kde žijí, a někdy to může vést ke konfliktu," dodal.
Lidé bez státní příslušnosti mají problémy v mnoha oblastech od vlastnictví majetku, otevírání bankovních účtů, uzavírání manželství nebo hlášením narození dítěte. Někteří jsou dokonce dlouho vězněni, protože nemohou nijak dokázat, kdo jsou nebo odkud pocházejí.
Úmluvu, která zajišťuje lidem bez státního občanství základní lékařskou péči, podepsalo v roce 1954 jen 66 států. V roce 1961 ji doplnila úmluva, která poskytuje státům právní rámec pro to, aby s problémem lidí bez státní příslušnosti mohly bojovat. Dokument podepsalo jen 38 zemí.
Rohyngiové žijící v Barmě nemohou získat státní příslušnost podle zákona z roku 1982. Řada jich proto uprchla do Bangladéše.
"Za padesát let zaujaly tyto úmluvy jen velmi malý počet států. Je nestoudné, že na Zemi žijí miliony lidí bez občanství - základního lidského práva," sdělil Guterres.
V poslední době ale jednu nebo obě úmluvy podepsalo několik států - Chorvatsko, Panama, Filipíny a Turkmenistán.
Lidé bez státní příslušnosti se objevují následkem například rozpadu zemí, jako třeba Sovětského svazu nebo Jugoslávie, či poté, co mocnosti opustily kolonizovaná území a začaly vznikat nové státy, jako tomu bylo v Africe nebo Asii. Bez státní příslušnosti jsou také třeba Rohyngiové, kteří žijí v Barmě, kočovné skupiny cikánů nebo horské kmeny v Thajsku.