"Operace Unified Protector je jednou z nejúspěšnějších v historii NATO," prohlásil generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.
Připomněl, že jednotky NATO dohlížely na prosazování bezletové zóny, zbrojního embarga a chránily civilní obyvatelstvo před jednotkami Muammara Kaddáfího. "Historický mandát Spojených národů jsme bezezbytku naplnili. Vojenský úkol jsme splnili," dodal Rasmussen.
Vojenské operace skončí v pondělí ve 23:59. Z oblasti se stáhnou desítky bojových letounů, které poslední dny už jen hlídkovaly ve vzdušném prostoru Libye, ale také tucet válečných lodí, které zase dohlížely na dodržování zbrojního embarga.
Za uplynulých sedm měsíců letouny NATO v Libyi podnikly přes 26 tisíc startů a provedly 9 658 náletů na nejrůznější cíle. Ne vždy byl však cíl zasažen a zničen. Do náletů jsou započítány i akce, při kterých sice letouny zaměřily cíle, ale kvůli možnému ohrožení civilistů nemohly zaútočit.
Operace odhalila slabiny Aliance
Od 31. března, kdy NATO velení operace v Libyi převzalo, přišli vojenští velitelé pouze o jediný stroj - americký bezpilotní průzkumný vrtulník MQ-8 Fire Scout, který v okolí Zintánu sledoval pohyb Kaddáfího jednotek. Předtím přišly v březnu americké vzdušné síly o jeden stroj F-15E, který se zřítil kvůli technické závadě. Pilot i navigátor se katapultovali.
Detailní zhodnocení končící operace Alianci podle českého velvyslance při NATO Martina Povejšila teprve čeká. Již nyní lze ale říci, že se ukázalo, že je Aliance schopna vést menší, letecky významnou operaci převážně prostředky a silami evropských spojenců za podpory Spojených států. Nemusejí to tedy být vždy Spojené státy, které operace vedou. Zároveň však mise v Libyi podle Povejšila ukázala, že ne všichni spojenci mají politickou vůli, respektive vojenské prostředky, aby se do takovéto operace zapojili.
Naše pozornost Libyi neměla končit, právě naopakKomentář armádního generála Jiřího Šedivého |
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu české armády Jiřího Šedivého byla operace NATO bezesporu rozhodující pro zastavení masakrování především neozbrojeného civilního obyvatelstva. Z hlediska vojenských schopností je pak působení NATO nad Libyí hodně poučné.
"Již krátce po počátku operace, po stažení se USA z operace, se otevřeně projevil problém, o kterém se dlouho mluvilo. USA vynakládají mnohem více na své ozbrojené síly než ostatní státy NATO, a proto vlastní výrazně vyšší kapacity v řadě oblastí. Tak se stalo to, co se stát muselo. Byť operaci prováděly nejsilnější evropské státy NATO, již po čtrnácti dnech nebyl k dispozici dostatek vysoce přesné munice," upozornil Šedivý.
Menší státy NATO nebyly podle jeho slov na takové nasazení vůbec připraveny a nemají ani odpovídající vojenské schopnosti, které jsou limitované především nízkými národními rozpočty. "Kdyby bylo nutné zapojit síly do mnohem delší a intenzivnější operace prováděné bez zásadní podpory USA, pravděpodobně by operace selhala," konstatoval Šedivý.
"Nebýt zásahu NATO, Kaddáfí by povstalce porazil," řekl expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr. Kaddáfího jednotky, vyzbrojené těžkými zbraněmi včetně tanků a děl, by na otevřeném území Libye povstalecké oddíly brzy zmasakrovaly. "Naopak boje ve městech, dům od domu, si museli povstalci vybojovat sami," dodal Visingr.
