„Implementace GDPR se dotýká i lyžařských areálů stejně jako jakékoliv jiné právnické osoby, která si musí při zpracování osobních údajů plnit určité povinnosti. Lyžařské areály budou muset umístit informační tabule, že prostor je monitorován kamerami, a zveřejnit údaje o tom, kdo je správce tohoto zpracování,“ říká poradce v oblasti ochrany osobních údajů (GDPR) ze společnosti 2K CONSULTING s.r.o, Radek Kubíček.
Na webové stránky také musí skiareály doplnit zásady ochrany osobních údajů. „Ke skipasu musí skiareály doplnit účel zpracování osobních údajů opřený o oprávněný zájem správce,“ dodal Kubíček.
Některé subjekty, například školy, budou muset mít kvůli rozběhnutí GDPR svého pověřence, který bude školám radit a zároveň kontrolovat, jestli nařízení dodržují. Toto nařízení se však skiareálů nedotkne. „Provozovatelé těchto areálů nemusí mít svého pověřence pro ochranu osobních údajů,“ dodal Kubíček.
Na změnu se každopádně skiareály připravují. „Zpracováváme hromadnou analýzu, protože technologie jsou si velmi podobné,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
Kvůli přeprodeji tratí až miliony korun
Kromě přípravy na GDPR trápí skiareály jiný problém. Přeprodej nevyužitých skipasů. Podle informací iDNES.cz řeší největší české skiareály desítky případů přeprodeje skipasů týdně. Jedním z nich je například SkiResort Černá Hora – Pec.
Sezona na českých horách |
„Úbytek na tržbě se za jeden rok pohybuje v řádu statisíců až milionů korun, v loňském roce jsme řešili okolo tří tisíc situací, kdy došlo k blokaci skipasů kvůli jejich přeprodeji,“ říká ředitel SkiResortu Petr Hynek.
Desítky případů týdně řeší také skiareál Špindlerův Mlýn. „Roční ztráty způsobené přeprodejem skipasů zaznamenáváme v řádech milionů korun za zimní sezónu,“ sdělila iDNES.cz mluvčí areálu Martina Voráčková. Resorty ještě nemají vyčísleno, o kolik peněz přijdou kvůli přeprodávání pasů tuto sezonu, předpokládají však, že situace bude podobná předchozím rokům.
A to i přesto, že většina větších areálů už má technologie, které odhalí, že jízdenku používá někdo jiný. V takovém případě má obsluha lanovek právo skipas zablokovat. Lyžaři v takovém případě nemají právo na náhradu škody a jízdenku musí přestat používat.
„Pokud obsluha lanových drah na počítači vidí, že nepřenosnou jízdenku používá někdo jiný, protože je to například dvoumetrový pán a na fotce je drobná dáma, tak nejprve prověří historii průchodů a vyloučí například to, že si manželé omylem skipasy prohodili. Pokud ale identifikují problém, tak dotyčného zavolají a chtějí po něm vysvětlení. Buď se domluví, nebo jízdenku zablokují,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot.
Smí lyžařské areály zablokovat přeprodaný skipas? U soudu by nejspíš narazily |
Sezonní jízdenky se totiž většinou vážou na jméno majitele a fotografii, která je pořízena při koupi skipasu. Když si lyžař koupí jízdenku na kratší časový úsek (například jednodenní nebo odpolední), je vyfocen až u turniketu v momentě, kdy jízdenku poprvé použije. V ten okamžik je jeho fotografie spojena s číslem jízdenky, která se stane nepřenosnou.
Většina větších skiareálů již tyto technologie používá. Pokud si skiareál napíše do přepravních podmínek, že je skipas nepřenosný, má právo kontrolovat, jestli lidé tuto podmínku dodržují.
Stává se také, že si lidé zamění jízdenky mezi sebou omylem v rámci rodiny nebo skupiny, se kterou přijeli. Pak stačí, aby situaci vysvětlili. „Ve většině případů se u nás jedná o to, že si rodina dá třeba na hotelu skipasy na jednu hromadu, pak si je ráno rozdá a pomíchá si je, takže je pak obsluha přiřadí správně,“ říká mluvčí skiareálu Lipno Vojen Smíšek.
Sezona skončila dřív. Lyžař v právu nebyl
Lidé by si v každém případě měli přečíst přepravní řád a seznámit se s přepravními podmínkami. Aby se jim nestalo například to, co muži, jehož případ řešil ředitel České obchodní inspekce pro Karlovarský a Plzeňský kraj Jan Řezáč.
„Spotřebitel si stěžoval na to, že sezona byla ukončena dřív kvůli nevyhovujícím sněhovým podmínkám a chtěl zbylé jízdy na skipasu převést na další sezonu,“ sdělil Řezáč. Ukázalo se ale, že nebyl v právu, protože v obchodních podmínkách stálo, že skiareál není schopen ošetřit počasí a že jízdy, které lyžaři nevyčerpají do konce sezony, se nepřevádí.
V zahraničí hrozí za přeprodej pokuty
Pokud lidé vyjedou na lyže do zahraničí, podle Hynka si přeprodej skipasů nedovolí, protože jim za to hrozí pokuta. V České republice ale sankce nejsou, lidé si naopak stěžují, že naletěli a dostali místo slíbeného půldenního skipasu prošlou jízdenku.
„V České republice jsou provozovatelé ti špatní a pořád na ně někdo útočí,“ říká Hynek. Na českých horách jsou přitom podle něj stejné náklady jako v zahraničí (nákupy roleb, sněžných děl, lanovek a podobně).
„Každý rok přinášíme něco nového a musíme navíc pouze ze svých prostředků financovat dopravu skibusy, například jen do úpravy běžkařských tratí dáváme ročně až tři miliony korun. V zahraničí se na tyto neziskové služby sdružují finanční prostředky osob podnikajících v cestovním ruchu v daném regionu. U nás bohužel v podobě zákona neexistuje systém podpory cestovního ruchu na služby, které slouží všem,“ dodal Hynek.
