Jak podle svazku kontaktovala rozvědka svého agenta Ďurička alias Lipana?
Operativní pracovník špionáže k němu přistoupil a zeptal se: "Chodíte ještě na lipany na Dyji pod Větrovem?"
A Ďuričko odpověděl: "Na ryby nemám čas, věnuji se myslivosti."
Ve slibu, který Ďuričko podepsal 6. června 1989, se agent Lipan zavazuje k dobrovolné spolupráci s federální československou kontrarozvědkou.
Ale i k tomu, že o své spolupráci smí hovořit jen se svým řídícím orgánem, jeho představeným či doručitelem hesla: "Chodíte ještě na lipany?" S jistou nadsázkou se dá tedy říci, že Ďuričko ctí svůj slib ještě dnes.
"Mám zcela čisté svědomí. Neznám důvod registrace a nikdy jsem s nikým z StB nespolupracoval. V té době bylo jasné, že hnusný komunistický režim končí. Proč by o mě měli zájem?" odmítá spolupráci.
Ředitel odboru archivní služby ministerstva vnitra Dalibor Státník má po prostudování Ďuričkova svazku jiný názor.
"Podal osm hlášení na různé osoby a organizace. Můžeme si o StB myslet cokoliv, ale tohle by si nikdy nevymyslela. Řídící důstojníci Ďurička navíc chválí za ‚informace i analýzu některých zpravodajských jevů'. Podle mne je to jasný případ - agent Lipan byl kvalitním agentem StB," říká Státník.
Ďuričkův svazek je podle něj mimořádný i tím, že náklady na pohoštění při "vázacím aktu" v restauraci Baltik na Václavském náměstí dosáhly na tu dobu nebývalé výše - 235 korun.
"Obvykle to bylo jen dvacet korun. Ta částka dnes odpovídá třem tisícovkám, takže to pánové Roman Michael a Petr Košťál z StB s panem Ďuričkem pořádně oslavili."
Premiér Paroubek považuje celou záležitost za trapnou. "Nevěřím tomu... jeho bývalá paní kromě toho říká, že byl negativně lustrován." K faktu, že StB získala Ďurička čtyři měsíce před pádem komunistického režimu, premiér namítl: "To bylo skoro po sezoně."
