Za předsedu vlády by vzhledem k volebním výsledkům a k současné povolební situaci vybrala třetina všech občanů Mirka Topolánka a necelá čtvrtina Jiřího Paroubka.
Další jména byla uváděna vzácně, relativně nejčastěji se jednalo o předsedy všech tří dalších parlamentních stran: Vojtěcha Filipa, Miroslava Kalouska a Martina Bursíka. Více než čtvrtina obyvatel neví, kdo by měl být předsedou příští vlády.
Výsledek voleb významně ovlivnila kampaň
Oproti volbám do Sněmovny v roce 2002 voliči také častěji připouští, že se rozhodovali na základě volební kampaně. Tou se rozumí jak "reklamy" stran v televizi, tisku, rozhlase či na plakátech, tak i předvolební mítinky a setkání.
Právě u tohoto druhu kampaně byl zjištěn největší rozdíl v ovlivňování voličů. Zatímco v roce 2002 takováto reklama ovlivnila dva zúčastněné voliče z deseti, letos měla vliv na čtyři z deseti.
"Vzhledem k výsledku voleb můžeme říct, že k posunu došlo především díky intenzivnímu a poměrně profesionálnímu využití venkovní reklamy," uvádí Factum Invenio.
Televize a rozhlas ovlivnily přes polovinu voličů
Vliv televizních a rozhlasových debat připouští 52,5 % voličů. Čtyři z deseti připustili vliv "politické reklamy", třetina zkušenosti z předvolebních mítinků a osobních setkání s kandidáty a jen o poznání méně vliv průzkumů preferencí.
Předvolebních mítinků a osobních setkání s kandidáty se zúčastnilo 8 voličů z deseti, to je přibližně stejný podíl jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002. V letošním roce ovšem byla tato setkání častěji zohledňována při výběru volené strany.
Výsledky výzkumů volebních preferencí zvažovala při rozhodování necelá třetina zúčastněných voličů. I zde byl v porovnání s rokem 2002 zaznamenán nárůst vlivu o 9 procent.
