„Na základě dohody s prezidentem a politickými silami dnes odstupuji, aby se 20. června mohly konat předčasné parlamentní volby,“ oznámil na Facebooku Pašinjan, jenž o záměru rezignovat informoval už v březnu.
„Parlament nového premiéra dvakrát nevybere, následně bude rozpuštěn zákonodárný sbor a budou vypsány předčasné volby,“ dodal šéf vlády s tím, že až do hlasování „bude plnit povinnosti premiéra“.
Podle arménského práva se předčasné volby mohou konat pouze tehdy, pokud premiér rezignuje a parlamentu se nadvakrát nepodaří zvolit nového šéfa vlády.
Pašinjan doplnil, že v nadcházejících volbách se hodlá znovu ucházet o premiérský úřad. „Pokud lidé rozhodnou, že bych měl jako premiér rezignovat, splním jejich vůli. A pokud budou chtít, abych pokračoval v práci premiéra, rovněž jejich vůli vyplním,“ dodal podle agentury TASS.
Po demisi Pašinjana volali lidé i armáda
Ministerský předseda se ocitl pod silným tlakem, aby rezignoval po loňském neúspěšném vojenském konfliktu s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko.
V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.
Premiér na odstřel. Šéf arménské vlády odmítá odejít, je to ale jen otázka času |
Pašinjan podepsání dohody hájí tím, že to byl jediný krok, jenž zabránil tomu, aby Ázerbájdžán dostal pod kontrolu celou oblast.
V Arménii však vypukly protivládní protesty a opozice od té doby volala po premiérově demisi. Krize se vyostřila na konci února, kdy k odstoupení vlády vyzvalo i velení armády.
Zhruba v polovině března šéf arménské vlády po jednáních s prezidentem a předáky parlamentních frakcí oznámil, že předčasné volby budou 20. června.
