Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nové přehrady budeme určitě potřebovat,“ myslí si Aleš Kendík. Ministerstvo zemědělství chce hájit dalších 31 lokalit vhodných pro vodní nádrže. Už v tuto chvíli jich má stát vytipováno 65.
To se ale příliš nezamlouvá Jakubu Hruškovi z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Profesor environmentálních věd si myslí, že tolik nových vodních nádrží rozhodně ČR nepotřebuje. „Co ale potřebujeme, je péče o krajinu, která by měla být prvotní v boji se suchem a v zadržování vody.“
„Péči o krajinu nezpochybňujeme,“ uvádí Aleš Kendík ale nové přehrady podle něj budou nezbytné. „V ČR máme 165 významných vodních nádrží. 47 z nich jsou čistě vodárenské. Tyto nádrže nám umožňují zažívat vodní blahobyt, tedy že přes 94 procent lidí si může každý den otočit vodovodním kohoutkem. Je to důležité i pro navazující průmysl, který je také spotřebitelem této vody,“ dodává.
„Za posledních třicet let nám klesla spotřeba vody v ČR o 60 procent,“ pokračuje Kendík. „Proto jsou současné přehrady dostačující, ale do budoucna nebudou. To se předpokládá vyšší spotřeba. Bavíme se totiž i o zajištění technologické vody pro průmyslové provozy, pro chlazení elektráren. To bez vodních nádrží do budoucna nezajistíme.“
V boji proti suchu mají Karlovarskému kraji pomoci tři nové přehrady |
Přehrada je však podle Jakuba Hrušky velký zásah do krajiny. „Nemusí mít jenom negativní efekt, ale třeba vltavská kaskáda zabetonovala povodí jedné velké řeky a přitom užitečnost přehrad je v tomto smyslu sporná. Protipovodňový význam mají velmi malý, protože když jsou přehrady plné, retenční prostor pro povodeň je limitovaný, což jsme viděli v minulosti,“ říká Hruška.
„Nezpochybňuji úlohu přehrad pro účely pitné vody,“ navazuje Hruška. „Ale i pan náměstek řekl, že pro tento účel máme přehrad dostatek. Z hlediska pitné vody bychom se ale měli soustředit na to, že spousta zdrojů pitné vody, které by byly využitelné, dnes využitelné nejsou, protože voda neodpovídá kvalitou. Jsou to například velké rezervoáry podzemních vod v české křídové tabuli, ale i další po celé republice. Ale tyto zdroje jsou kontaminovány například zemědělskou činností.“
Podle náměstka Kendíka je kvalita pitné vody v Česku na vysoké úrovni. „Každý sudý rok dostává vláda pro informaci zprávu o stavu pitné vody, která je dodávána obyvatelům ČR. Zprávu zpracovávají ministerstva zdravotnictví a zemědělství, bude předložena i letos. Z ní vyplývá, že dodávaná pitná voda je v kvalitě opravdu velmi vysoko,“ dodává.
Některé obce přehrady odmítly
„Při plánování nových přehrad vycházíme z údajů jednotlivých povodí, kterých je pět, a to s ohledem na probíhající změny klimatu,“ vysvětluje náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík. Povodí podle něj vedou dlouhodobě vodní bilance v rámci svých vodních nádrží a toků a monitorují i vývoj odběrů vody do budoucna.
„Samozřejmě množství profilů, kde je možné postavit vodní nádrž, je omezeno,“ vysvětluje dále Kendík. „Nemůžete postavit vodní nádrž kdekoliv, musejí k tomu být vhodné morfologické podmínky, musí existovat vhodný vodní tok. Už za první republiky bylo vytipováno 480 lokalit, kde je teoreticky možné postavit nějaké významnější vodní dílo. A snahou je toto území hájit.“
Vodu by mohly zadržet nové přehrady, většina zřejmě zůstane jen na papíře |
Původně bylo podle náměstka navrženo 47 nových lokalit pro vodní nádrže. „Při výběru jsme zohlednili deficitní vodní bilanci do budoucna a také co nejmenší dopad na zástavbu, aby nemuselo docházet k vysídlování lidí, a také aby nebyl zásadní střet s možnou ochranou přírody.“
„Původních 47 lokalit se týkalo 123 obcí, proběhla s nimi jednání. Zásadní nesouhlas padl v případě 16 lokalit, ty z toho byly vyškrtnuty a finální seznam tedy čítá 31 lokalit, které teď projednáváme s ministerstvem životního prostředí. To ale neznamená, že plánujeme v těchto 31 lokalitách okamžitou výstavbu nádrží,“ upozorňuje Kendík.
Jistých je pět nových přehrad
„31 nových přehrad teď přibylo navíc k 65 místům, která jsou hájena už od roku 2013,“ upozorňuje Jakub Hruška, podle něhož se tak v Česku v budoucnu počítá s výstavbou celkem 96 nových vodních nádrží. „To už je veliké číslo,“ dodává.
„Nejsem odpůrcem toho, aby se nějaká přehrada stavěla,“ říká Hruška. „Ale hlavním kritériem musí být zásobování pitnou vodou. V regionech, kde nám vysychá krajina, je nedostatek pitné vody, tam to smysl má,“ doplňuje Hruška s tím, že by souhlasil s výstavbou plánovaných přehrad například na Rakovnicku nebo na Zlínsku.
V dalších dvaceti letech by podle náměstka Kendíka mohlo v České republice vzniknout pět nových přehrad. „V tuto chvíli je nejdále příprava výstavby vodní nádrže Nové Heřmínovy na Opavsku, která má mít hlavně protipovodňový účinek. Nicméně je počítaná na to, že dokáže i v období sucha dotovat vodní tok.“
„Pak tu máme Zlínsko a vodárenskou nádrž Vlachovice,“ pokračuje s výčtem náměstek. „Na Rakovnicku jsou to dvě nádrže a pak tu máme přípravu vodního díla Skalička na Bečvě v rámci povodí Moravy. Byla plánována jako suchý poldr, ale v tuto chvíli se zpracovává multikriteriální analýza, která nám odpoví na to, jestli by z toho nebylo vhodné udělat víceúčelovou nádrž, aby splňovala jak protipovodňové kritérium, tak zásobárnu pitné vody. To je v tuto chvíli plán na dalších dvacet let,“ říká Kendík.
„Pokud se nám ale v dalších pěti letech ukáže, že vývoj klimatu je ještě horší, než se v tuto chvíli předpokládá, a že na nějakém území je negativní vodní bilance, nevylučujeme, že by se začala chystat nějaká další vodní nádrž,“ objasňuje Kendík.
Zachyťme vodu tam, kde napadala
Podle Jakuba Hrušky se ale do pěti let nic nového neukáže. „Jsme v přechodném období, které se jeví jako dramatické. Ale může se klidně stát, že se nám počasí do jisté míry trochu znormalizuje.“
„Jestli je počasí ve střední Evropě něčím typické, je to velká nevyrovnanost,“ pokračuje Hruška. „Z roku na rok nemůžete nic předpovídat. Klimatické modely na dlouhou dobu dopředu říkají, že u nás bude srážek dokonce mírně přibývat a bude se zvyšovat teplota. Tlak na vysychání krajiny se bude zvyšovat a bude tu nevyrovnaná srážková činnost, tedy krátké intenzivní epizody.“
Na jihu Moravy mají přibýt čtyři přehrady, mohou však ohrozit obce i kras |
„A tady bude důležitá práce s krajinou,“ připomíná profesor environmentálních věd. „My se musíme naučit zachytit vodu v místě, kde napadala. Ne až někde o desítky kilometrů dál v nějaké přehradě. ČR stále má 1,2 milionů hektarů odvodněné zemědělské půdy, máme odvodněných dvacet procent lesů. Naše krajina je přizpůsobená na velmi rychlý odtok. Je to dědictví minulé doby, kdy voda byla pro zemědělskou a lesnickou produkci nepřítelem a naši předkové se ji snažili odvést pryč. To bychom měli úplně přehodnotit.“
„Měli bychom pracovat na revitalizaci toků velkých řek, protože naše velké řeky, to jsou s odpuštěním kanály, vybetonovaná velká díla,“ tvrdí Hruška.
Buďme vanou Evropy
S tím náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík vesměs souhlasí. „Česká republika je střechou Evropy a my se to snažíme změnit. Říkáme: Buďme vanou Evropy. Pojďme opravdu veškerou vodu zachytit. Ale nezachytíme ji jediným opatřením. Musíme opatření dělat v celé škále,“ upozorňuje.
„Chceme zadržet vodu v krajině,“ pokračuje náměstek. „Aby půda byla nasáklá, aby nedocházelo k rychlým odtokům. 1,2 milionů hektarů je opravdu pod drenážemi, melioracemi. Ale 75 procent těchto drenážních systémů je starších 35 let. Odborníci říkají, že jejich životnost je do 30 let a jsou tedy z velké části nefunkční.“
„To není pravda,“ oponoval v Rozstřelu Hruška. „Ty systémy jsou možná nefunkční z inženýrského hlediska. Ale drenovací schopnost té soustavy tu pořád je. Ona stále stahuje vodu do preferenčních toků. Podívejte se do kterékoliv drenážní skruže na poli po dešti a uvidíte, že ta voda v ní pořád teče.“
Pro zadržení vody v krajině stát dělá podle náměstka Kendíka i další opatření. „Budujeme malé rybníky do dvou hektarů, kde se nechovají ryby, je to vyloženě vodní prvek. Loni jsme jich postavili nebo obnovili 387.“
Ministerstvo plánuje na Vysočině sedm nových přehrad, největší u Žďáru |
„Dalším opatřením je to, že zemědělci musejí hospodařit na erozně ohrožených půdách systémem 30 hektarů – jedna plodina. Potom musí být 22 metrů široký zatravňovací pás, který rozkouskuje velké lány. Od příštího roku to bude platit na celé zemědělské půdě. Podporujeme výsadbu stromů,“ vypočítává opatření Kendík.
Mokřady jsou podle náměstka důležité pro zlepšení mikroklimatu v krajině. „Loni zemědělci zaregistrovali 300 nových mokřadů v rámci registrů půdy, na které mohou dostávat stejnou platbu, jako by na té půdě hospodařili.“
„Tohle všechno jsou pouze dobrovolné nástroje,“ nesouhlasí Hruška. „Není tam žádná povinnost. Myslím si, že jsme dospěli do stadia, kdy by ta opatření měla být povinná.“
