Postavil se za ně jak šéf povodňové komise a ministr Tomáš Chalupa, tak odborník, hydrolog Jan Kubát. Ten pracuje v meteorologickém ústavu a podává informace o dešti devíti přehradám vltavské kaskády, od Lipna po Vrané.
"První výstrahu jsme dávali ve středu. Jsme schopni podat informace maximálně 48 hodin předem," říká Kubát. Přehrada nemůže ani po výstraze hnát vodu do koryta moc zbrkle, protože ještě musí nechat několik hodin času kapitánům lodí, aby je schovali v ochranném přístavu.
V pondělí zase, když už starostové měli pocit, že nejhorší pominulo, oznámil premiér Petr Nečas, že vltavská kaskáda je plná a musí zvýšit průtok. Tady by každé otálení už bylo porušením předpisů. "Vodohospodáři se na přehradách dostali asi dva centimetry pod hranici, nad kterou za žádných okolností voda nesmí vystoupat," vysvětluje Kubát.
Povodně 2013 ve fotografiích |
Nemohli nechat vodu nekontrolovaně se přelévat přes vršek hráze, takže museli povolit stavidla. Nejde přesně odhadnout, co všechno by se zachránilo nebýt upouštění, ale v úterý už starosta Kralup Petr Holeček prosil o menší průtok vody, jinak že "každý centimetr navíc ohrozí lidské životy". Ministr zemědělství Petr Bendl mu vyhověl.
Náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík upouštění zpětně hájil tím, že se musela vytvořit rezerva na jakýkoli další nenadálý déšť. Také zdůrazňoval, že přehrada má kromě boje s povodní ještě dvě funkce: pohání hydroelektrárnu, takže vodu potřebuje, a shromažďuje ji i pro suchá období. "Nádrže nemohou být pořád jen prázdné a čekat na vodu," reagoval Kendík.
Jeden z čtenářů, který kontaktoval MF DNES, namítal, že plné přehrady jsou výsledkem "lobby elektráren" - bez dostatku vody totiž elektřinu nevyrobí. Jenže elektřina je také potřeba. Každá přehrada navíc funguje v ročním cyklu. Na jaře dostane výpočet, kolik je vody ve sněhu na horách, a udělá si na ni místo. Před suchým létem musí mít vodu, aby ji třeba mohla pustit lodím za nízkého stavu, a nyní se povodí nacházela někde v této fázi "přípravy na léto".
