Imigrační politika Dekrety, zeď a nařčení z rasismu
Nemalou kontroverzi Trump vzbudil úpravami imigrační politiky. Už během předvolební kampaně sliboval, že omezí počet nově příchozích migrantů do Spojených států. Vydal v této věci již tři verze exekutivního nařízení, které měly soudní dohru. V prosinci Nejvyšší soud USA povolil Trumpově administrativě, aby i přes nedokončené soudní pře zatím plně uplatňovala protiimigrační dekret.
Nařízení znemožňuje vstup do USA občanům osmi zemí, z nichž šest je převážně muslimských. Prezident je také pro zrušení programu vízové loterie a oznámil rovněž, že USA se stahují z příprav dohody OSN o uprchlících.
PŘEHLEDNĚ: Co všechno může zhatit Trumpův slib postavit mexickou zeď |
Před pár dny se na Trumpa snesla kritika kvůli nelichotivému vyjádření na adresu Haiti a Afriky, které americký prezident údajně označil za „pr*ele světa“. „I když Donald Trump důsledně odmítá obvinění z rasismu, tak je symbolický podtón jeho kroků zřejmý - vadí mu zejména migrace těch, kteří nejsou bílí,“ myslí si Kozák.
Velkou zbraní proti nekontrolované migraci měla být zeď na hranicích s Mexikem. Exekutivní příkaz ke stavbě „velké krásné zdi“, jak Trump své milované dílo často označoval, vydal krátce po převzetí moci. Dostal se však do sporu s Mexikem, které stavbu odmítá platit.
Proti výstavbě je v Kongresu nadále i demokratická opozice. V příštích deseti letech chce vláda USA do výstavby zdi investovat 18 miliard dolarů, pro letošek požádala o 1,6 miliardy (celkem má projekt stát 33 miliard dolarů).