Analytici přičítají posílení sociálnědemokratických preferencí o 4,5 procentního bodu oproti říjnu jednoznačně úspěchu v podzimních volbách.
"ČSSD získala - nejspíše dočasně - i část protestních hlasů, které obvykle najdeme na adrese KSČM," konstatuje zpráva STEM.
Podle ní bývá pravidlem, že těsně po volbách se lidé dodatečně ztotožňují s vítězem voleb, a to i na úkor strany, které dávají přednost v mezivolebním období.
"ODS zaznamenala oproti říjnu jen nepatrný pohyb, potvrzuje to však dlouhodobý povlovný trend poklesu její přízně. Výraznější ztrátu zaznamenala Strana zelených," uvádí STEM s tím, že SZ a KDU-ČSL by volilo 5,6 procenta lidí, KSČM 9,6 procenta.
Při hypotetickém přepočtu preferencí na mandáty výzkumníkům vyšlo, že by ČSSD dostala až sto křesel ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně. Spolu s komunisty by měla pohodlnou většinu 125 mandátů.
Současná vládní koalice by naproti tomu měla jen 75 křesel, přičemž zelení a lidovci by jich do koalice přinesli po devíti.