Klaus bude mít díky nám zázemí ve Sněmovně, řekla Bobošíková čtenářům

  • 190
Jana Bobošíková, která jde do parlamentních voleb v čele volebního bloku Hlavu vzhůru věří ve svůj úspěch v parlamentních volbách. Uvedla to při odpovědích čtenářům iDNES.cz v posledním ze série předvolebních on-line chatů. Obhajovala také kontroverzní jména na kandidátkách svého bloku. Politici se bojí, že by měl Klaus zázemí ve Sněmovně, tvrdí Bobošíková.

Jana Bobošíková věří úspěchu svého bloku Hlavu vzhůru, přestože mu většina předvolebních průzkumů předpovídají mizivé šance na překročení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do poslanecké sněmovny.

"Podle našich průzkumů se nyní pohybujeme kolem šesti procent, preference stále rostou a hlas pro Hlavu vzhůru nebude ztracený. Další volby, kam bude náš blok kandidovat, budou volby o Evropského parlamentu a komunální volby," uvedla Bobošíková. Předvolební průzkumy České televize označila za zmanipulované.

Odpovědi Jany Bobošíkové najdete zde

Čas, který účastníci předvolebních chatů na iDNES.cz mají, je omezený. Z toho důvodu nemohou zodpovědět všechny otázky. Děkujeme za pochopení.

Řada otázek čtenářů byla velmi kritická ke kontroverzním jménům na kandidátkách bloku.

Za blok s euroskeptickým a pravicovým lakem kandidují například exposlanec Tomáš Úlehla (známý podporou solárních baronů a Lisabonské smlouvě), exšéfka sociálnědemokratických žen a místopředsedkyně Suverenity Jana Volfová, která do televizní debaty volala pod cizím jménem, aby "nenápadně" položila dotaz Bobošíkové, či Olga Zubová (zelená "rebelka", která potopila Topolánkovu vládu stejně jako Úlehla nedávno "stojedničku" Miroslavy Němcové).

Také extremista Jan Kopal, který schvaloval útoky na Světové obchodní centrum (více zde) či konspirační teoretik Daniel Solis.

Za těmito členy však Bobošíková stojí. "Neotírejte se o Hlavu vzhůru, jsou tam lidé, kterým leží na srdci osud ČR, kteří nechtějí, abychom byli německou kolonií, kteří nechtějí euro, abychom nemuseli platiti dluhy, které jsme nezpůsobili. Jsou to lidé, kteří se nevyžívají v anonymních plivancích, ale jdou s Hlavou vzhůru s kůží na trh," reagovala Bobošíková na kritiku.

"Naši kandidáti v sobě mají odvahu, bojovné srdce a smysl pro fair play," dodala.

Volební blok s názvem Hlavu vzhůru vznikl na konci srpna. Kromě strany Jany Bobošíkové Suverenita se v něm sdružují hnutí Uzdravme naši politiku, Jihočeši 2012 nebo iniciativa D.O.S.T.

Všechny zapojené subjekty mají společné sympatie pro bývalého prezidenta Václava Klause. Ty jsou oboustranné. Václav Klaus bloku vyjádřil otevřenou podporu poté, co se distancoval od ODS, strany, kterou sám založil. Kandidovat za Hlavu vzhůru však odmítl (o Klausově podopře bloku čtěte zde).

"Klaus bude mít zázemí ve Sněmovně. To politiky budí ze spaní."

"Mainstream i politici se nás bojí, vědí, že naše preference jdou nahoru a představa, že Václav Klaus bude mít politické zázemí v Poslanecké sněmovně je budí ze spaní. Zpocené hrůzou," uvedla dlouholetá obdivovatelka Klause Bobošíková.

Bobošíková také čtenářům vysvětlila svůj postoj ke kontroverzní amnestii, kterou exprezident Václav Klaus udělil na konci svého funkčního období.

Rozhovory s lídry stran

Portál iDNES.cz připravil sérii redakčních rozhovorů i chatů se zástupci politických stran. Neprolinkované rozhovory a chaty se dosud nekonaly.

  • TOP 09: Miroslav Kalousek (redakční), Karel Schwarzenberg (chat)
  • KSČM: Vojtěch Filip (na osobní rozhovor nenašel čas, otázky si vyžádal písemně), Marta Semelová (chat)
  • KDU-ČSL: Pavel Bělobrádek (redakční), Daniel Herman (chat)
  • SPOZ: Zdeněk Štengl (redakční), V. Mynář pozvání na chat nepřijal
  • Strana zelených: Ondřej Liška (chat)
  • Piráti: Ivan Bartoš (chat)
  • Svobodní: Petr Mach (chat)
  • ANO: Martin Stropnický (redakční), Andrej Babiš (chat)
  • Hlavu vzhůru: Jana Bobošíková (chat)
  • Úsvit: Tomio Okamura (chat)

"Udělit amnestii bylo právem prezidenta Václava Klause. Podle mého názoru ji měl lépe vysvětlit," uvedla.

Čtenáře také zajímalo, jak šéfka bloku Hlavu vzhůru může zaručit pravicovost svého politického subjektu, když v roce 2008 kandidovala na prezidentskou funkci za KSČM a její uskupení tvoří řada lidí, kteří dříve působili ve spíše levicových stranách. Připomněli jí i to, že před revolucí dobrovolně v televizních záběrech předávala kytici rudých růží prezidentovi Gustávu Husákovi.

Na to Bobošíková zopakovala, že se kandidaturou na prezidentskou funkci se pouze pokoušela pomoci zvolení Václava Klause. "Prezidentu Husákovi jsem dávala kytici jako mladá pohledná studentka VŠE, vyzvali mě k tomu kolegové na škole. Nikdy jsem nebyla v KSČ," vysvětlila.

Podle většiny předvolebních výzkumů má blok Hlavu vzhůru v parlamentních volbách jen mizivé šance na překročení pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Nedělám nic jiného, než ostatní, okomentovala Bobošíková své neúspěšné kandidatury

Čtenáři také naráželi na mnohé neúspěšné kandidatury Jany Bobošíkové do různých funkcí v minulosti.

V politice totiž Jana Bobošíková není žádným nováčkem. Pravidelně se účastní všech možných voleb, až na zvolení europoslankyní v roce 2004 nikdy neuspěla.

"Nedělám nic jiného, než ostatní politici kolem mě. Nezakládala jsem politickou stranu proto, abych seděla s rukama v klíně, ale proto, abych mohla hovořit do vývoje v ČR. Zúčastňovat se voleb považuji za nedílnou součást tohoto procesu," odvětila Bobošíková na dotaz čtenářů.

Jana Bobošíková se do povědomí širší veřejnosti dostala jako dosazená šéfka zpravodajství České televize. Politickou kariéru odstartovala kritička Lisabonské smlouvy právě jako europoslankyně. Stanula v čele strany Politika 21, na jejímž základě v lednu 2011 vznikla Suverenita. Dvakrát se neúspěšně ucházela o post prezidenta. Svou kandidaturu v roce 2008 vyložila jako taktický prvek na pomoc Václavu Klausovi (ve skutečnosti ale kandidaturu vzdala během volby dříve, než se o čemkoliv hlasovalo, takže to nemělo vliv). Kromě toho podepsala manifest Akce D.O.S.T.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video