Volbu prvního místopředsedy a dalších členů předsednictva strany delegáti odsunuli až na nedělní dopoledne.
Petr Štěpánek se nakonec rozhodl o pozici prvního místopředsedy neucházet a oznámil, že by se jím měla stát žena.
Příznivci Otevřené platformy, kteří neuspěli s volbou Štěpánka, do této funkce navrhli Danu Kuchtovou z Českého Krumlova, představitelku sdružení Jihočeské matky.
Kuchtová byla nakonec první místopředsedkyní zvolena, i když příznivci staronového předsedy Jana Beránka v kuolárech tvrdili, že kandidátku nepodpoří a chtěli odevzdat prázdné lístky, aby tak vyvolali novou nominaci.
Místopředsedkyní pro média se stala Jana Ulbrychová a na místopředsedu pro hospodaření kandidoval stávající zástupce Pavel Brzobohatý. Oba jsou zastánci Beránkovy skupiny.
Kritický proud vůči Beránkově vedení ale také získal své zastoupení. Místopředsedou pro zahraniční věci se stal volební vyzyvatel Petr Štěpánek, který tak porazil Olgu Lomovou.
Místopředsedou pro odborné sekce se právě před chvílí stal někdejší ministr životního prostředí za lidovce Martin Bursík.
Diskuse trvala 4 hodiny
Sjezdová diskuse o volbě předsedy strany trvala bezmála čtyři hodiny a někteří delegáti jednání opustili. Většina devíti hlasů tak mohla vypadat jinak.
|
KOMETÁŘ MF DNES: |
Beránkovi zase pomohli krajští a místní funkcionáři strany, mezi které Beránek zajížděl více než jeho protikandidát Štěpánek. Tento bývalý člen Strany pro otevřenou společnost zahájil svou kampaň teprve před měsícem, když byl přibližně rok předsedou pražské organizace Zelených.
"Je mnoho Štěpánků, ale velice málo Beránků," řekl jeden z delegátů v narážce na možný kariérismus.
Štětina: Zanechme bratrovražedný boj
Delegáty na sjezdu oslovil mimo jiné jediný kandidát do Senátu za Zelené Jaromír Štětina, který díky preferenčním hlasům přeskočil lídra kandidátky strany pro evropské volby Jakuba Patočku. Nakonec se ale do EP nedostal ani jeden.
"Je čas zanechat bratrovražedný boj a pokušení dávat podpásové rány," vyzval Štětina stranu k obrodě. Jeho slova ale nakonec vyšla na prázdno.
Šance na zvolení měli oba kandidáti vyrovnané. "Kvůli kontinuitě by měl pokračovat nynější předseda, ale do předsednictva by měli být zvoleni noví lidé, aby měly zastoupení všechny skupiny," řekl zpravodaji MF DNES nicméně jeden z olomouckých delegátů sjezdu.
Současného předsedu Beránka podporoval například šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka. Jeho vyzyvatel Štěpánek šel do boje s tím, že by si přál, aby kandidátku do sněmovních voleb vedl exministr životního prostředí Martin Bursík.
Podle internetových stránek Strany zelených získal před sjezdem Beránek podporu pěti krajských organizací a Štěpánek čtyř.
|
KDO SE UCHÁZEL O VEDENÍ ZELENÝCH |
|
Jan Beránek. Je předsedou SZ. V roce 1989 zakládal Hnutí Duha, kde se věnoval problémům energetiky. Vedl kampaň proti dostavbě a spuštění Temelína. Podílel se na přípravě tzv. Brandýské deklarace, která obsahovala zásady pro fungování občanské společnosti a rozšiřování prostoru pro občanské iniciativy. Je ženatý, má dvě dcery a syna. Petr Štěpánek. Je zastupitelem Prahy 4 a předsedou pražské SZ. Absolvoval UK a ČVUT. Učí českou a slovenskou politiku na Univerzitě Karlově. Je předsedou občanského sdružení Oživení a živí se jako konzultant v oboru životního prostředí a biotechnologií. |
V předvečer sjezdu ukončila ve straně činnost takzvaná Otevřená platforma, tedy Petr Uhl a Ivan Dejmal, která se stavěla kriticky k současnému vedení strany a obviňovala ho z autoritářství. To bylo zvoleno díky tzv. "Tmavozelenému proudu" Patočky a Beránka, kdy do strany vstoupily desítky nových členů z občanských a ekologistických sdružení.
Zelení ve volbách
V posledních parlamentních volbách v roce 2002 získala Strana zelených 2,36 procenta za 112 929 hlasů. V letošních evropských volbách získala sice 3,16 procenta hlasů, ale volilo jí 73 932 obyvatel.
V nadcházejících krajských volbách vytvořila SZ koalici s LiRA v Jihomoravském kraji, s US-DEU na Vysočině, s KDU-ČSL v Karlovarském kraji a s SOS ve Středočeském, Plzeňském a Jihočeském kraji.
"Nabízíme voličům jiný politický styl. Chceme v jejich prospěch řešit nejen ekologické problémy, ale nabídnout jim ucelenou moderní politiku, která stejně tak klade důraz na kulturu, vzdělávání, dopravu či dostupné a kvalitní zdravotnictví," napsal ve stranických Zelených listech dosavadní předseda Beránek.
V komunálních volbách v roce 2002 Zelení uspěli nejvíc v Olomouci, kde jako Zelení/Šance získali 8,94 procenta hlasů a 4 mandáty, v Brně získali 4 mandáty za 5,8 procenta hlasů a v Praze v koalici se SNK a SOS měli 5,03 procenta hlasů a 2 mandáty. Z velkých měst uspěli ještě v Jihlavě (5,89%) a Karlových Varech (5,48%).
V evropských volbách získali zelení nejvíc v Lucembursku (15%), Rakousku (12,7%), Německu (Spojenectví 90/Zelení - 11,9%), Belgii (Spirit - 11,0 %) a Finsku (Svaz zelených - 10,4%).
 Jan Beránek na sjezdu Strany zelených v Olomouci, kde byl opět zvolen předsedou. (11. září 2004) |
