Tak například úředníci ministerstev na poradách už neřeší, jaké podklady musí pro šéfa připravit na schůzku ministrů všech členských zemí, ale "brífují na ministeriádu".
Byť by se problém asi lépe řešil v sérii "bípíček" mezi "tygry", protože takto bude u stolu zcela jistě pár "hárdlajníků" a všechno se zhatí.
Nerozumíte? Tady je překlad: Bylo by lepší, kdyby se nejsilnější členské země sešly na dvoustranných schůzkách (BiPolárních), protože při sešlosti všech ministrů se některé země jistě postaví na zadní a budou zastávat tvrdou vyjednávací linii (z anglického hard line), což nikam nepovede.
"Člověk tím načichne rychle," přiznává europoslanec Jan Zahradil. "Snažím se nepoužívat ta slova v Česku, ale v Bruselu se používá tolik specifických zkratek, že je div se v tom vyznat. Speciální eurojazyk však nikomu nepřijde divný," říká.
Tak třeba když někdo ze spojenců na jednání začne koktavě vyrážet slabiky "kokobu", kolegové rychle pochopí, že mluví o anglické zkratce výboru pro rozpočtovou kontrolu (Control commitee budget). Nejdůležitější funkcí většiny nových euroslov je totiž šetřit čas a hlasivky.
"Řeč se vyvíjí k větší efektivitě," říká jazykovědec Miroslav Vepřek. "Proto třeba používáme slovo komitologie," vypráví Zahradil. Což znamená "proces rozhodování o zavedení některých legislativních aktů Evropské unie v Evropské komisi ve spolupráci s příslušnými výbory parlamentů členských zemí..."
Ryze českým výmyslem je však "ministeriáda". A komu z toho slova lezou po těle slimáci, má smůlu. "Zřejmě je to vytvořeno po vzoru olympiáda. Slovo má šanci se uchytit trvale, protože je stručné a výstižné," míní Vepřek.
"Můžeme sice konstatovat, že s tím nesouhlasíme, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat. Každé výrazné politické období země se odráží na proměnách v jazyce," říká jazykovědec. Podobně kdysi vznikla slova pětiletka či perestrojka.
