Na začátku 90. let, kdy se v Česku s analýzou dat začalo pracovat, odborníci z kriminalistického ústavu zkoumali tři až čtyři mobilní telefony ročně. Objem získaných dat se pohyboval kolem 20 megabytů - tolik má dnes několik fotek z digitálního fotoaparátu. V současné době už se počet zkoumaných telefonů pohybuje v řádech stovek a data z nich zaplní větší harddisk.
Většina telefonů totiž disponuje mnohem více funkcemi, než jen možností volat a psát zprávy. A toho mnohdy využívají podvodníci. Jak Šotik řekl, nebezpečné mohou být například tzv. QR kódy. Po jejich načtení můžete nevědomky odeslat osobní data, která pak podvodníci zneužijí.
Rizik je však samozřejmě daleko víc. Šotik použil jako příklad oblíbený tablet iPad 2. Kromě zpráv, e-mailů a uložených souborů se z něj dají "vytáhnout" takové věci jako přístupové body k bezdrátovým sítím, nebo údaje o poloze přístroje. "Takto jsme schopni zjistit až 10 tisíc míst," uvedl.
Jedinou obranou je podle něj opatrné chování. Hodně aplikací například využívá připojení k internetu, kam následně odesílají osobní data. Podle Šotika přitom většinou existuje program, který se obejde bez přístupu na internet, případně odesílá jen některé údaje.
Obnoví smazaná data, prolomí hesla
Odborníci na data z Kriminalistického ústavu jsou však schopni zjistit daleko víc věcí. Díky moderním zařízením mohou prolomit i zašifrované soubory, obnovit smazaná data nebo zjistit, jak dlouho mohla někde fungovat tzv. štěnice.
Provoz takových zařízení ovšem také něco stojí. V případě přístroje na získání dat jde o desítky tisíc korun. "Pořizovací cena je 200 až 250 tisíc korun, roční licence pak stojí dalších zhruba 70 000 korun," vypočítával Šotik.
Veškeré zkoumání v Kriminalistickém ústavu Praha provádějí v off-line režimu - tedy bez toho, aniž by se telefon přihlásil do sítě. Pak by totiž hrozilo, že se případný pachatel pokusí na dálku obsah telefonu vymazat.
Jak Šotik zdůraznil, častým problémem jsou i plagiáty mobilních telefonů. U těch je většinou problém se zpracováním a tudíž i bezpečností. Jejich systém však může být nakažen virem, v některých případech i záměrně.
Na závěr Šotik přidal i několik případů z praxe. V jednom třeba hrozilo ženě právě na základě záznamů z jejího telefonu několikaleté vězení. Zkoumáním se ale došlo ke zjištění, že někdo vyrobil duplikát jejího telefonu. Vše ale navenek vypadalo, že žena jen měnila SIM karty.
