Za časů Charlese Darwina pobuřovala lidi už jen představa, že by mohli mít něco společného s nějakými opicemi. Kdo ví, jak by reagovali na myšlenku, že předkové lidí a šimpanzi dlouho a úspěšně udržovali sexuální kontakty.
Tvrdí to americká studie, o níž informuje britský vědecký časopis Nature.
"Studie poskytla nečekané závěry o tom, jak jsme se oddělovali od našich nejbližších příbuzných. V té době se dělo něco velmi neobvyklého," tvrdí David Reich, který vedl tým vědců MIT a Harvardovy univerzity.
Podle studie se oba druhy poprvé oddělily před deseti miliony let, poté se znovu "scházely". K definitivní roztržce došlo mezi nimi před 6,3 až 5,4 milionu let.
To, co se odehrávalo během milionů let před konečným oddělením obou větví, zůstávalo zatím skryto rouškou tajemství. Nyní se vědci domnívají, že ji poněkud pozvedli: podle jejich názoru mohl v důsledku vzájemného křížení mezi šimpanzi a předky lidí vzniknout třetí druh, který byl ale neplodný. Byla by to jakási "pračlověčí" obdoba muly, která je křížencem koně a osla. To je překvapení – s křížením počítali vědci zatím spíše u rostlin než u živočichů.
Dlouhá éra vzájemných kontaktů by mohla vysvětlit, proč genetici docházejí při zjišťování doby, kdy došlo k oddělení šimpanzů a předků dnešních lidí, k velmi rozdílným datům – v závislosti na tom, kterou část genomu zkoumají. Navíc by se tak vysvětlila zarážející podobnost pohlavního chromozomu X u obou druhů. Tento chromozom je navíc o 1,2 milionu let "mladší" než ty zbývající.
