Nejočekávanější je ale zřejmě mise k Marsu. Evropané se totiž nenechali odradit katastrofou sondy Mars 96, na jejíž palubě měla ESA zařízení za několik milionů dolarů, a chystají se invazi na rudou planetu zopakovat.
Mise, nesoucí jméno Mars Express/Beagle 2, má odstartovat v červnu 2003. Jejím hlavním cílem je najít indicie, které by pomohly vyvrátit nebo potvrdit existenci života mimo Zemi.
Vedle toho se ESA, která ESRO nahradila v roce 1975, podílí na mnoha vesmírných operacích, ať už je to Mezinárodní kosmická stanice ISS nebo třeba největší a nejsložitější sonda v dějinách kosmonautiky Cassini-Huygens. Ta míří k planetě Saturn. Tam v roce 2004 "zakotví" na oběžné dráze.
Partner agentur světa
Evropská organizace vystupuje jako rovnocenný partner jiných významných kosmických agentur, jako je americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), japonská Národní agentura pro vesmírný rozvoj (NASDA) nebo indická či ruská.
Ve spolupráci s NASA například provádí výzkum slunečního záření. Vysílá také meteorologické družice Meteosat a telekomunikační satelity.
Sama je pak zodpovědná za kosmickou sondu Giotto, která v roce 1986 zkoumala jádro Halleyovy komety. Vyvinula třístupňovou kosmickou loď Ariane a pracuje i na jejím novém typu, který může být hotov do roku 2006. Pak bude schopen vynést na oběžnou dráhu téměř dvojnásobek dosavadní zátěže.
Patnáct členů
Plnoprávnými členy organizace je v současné době patnáct evropských států: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie. Zvláštní postavení kooperujícího člena má dále Kanada.
Kromě toho uzavřela ESA dohody o spolupráci s dalšími evropskými zeměmi: v roce 1991 s Maďarskem, v roce 1992 s Rumunskem a v roce 1994 s Polskem. Dohodu o spolupráci s Českou republikou uzavřela ESA 7. listopadu 1996.
Obsah spolupráce je velmi široký a zahrnuje všechny stávající oblasti kosmického výzkumu i jeho aplikace. Českým řešitelům, kteří spolupracují s ESA, jsou od roku 1996 poskytovány dotace na projekty na základě výběrového řízení v rámci programu Kontakt. V letech 1997 až 2001 se v Česku řešilo a řeší devět kosmických projektů.
Rozpočet - tři miliardy eur ročně
Rozpočet agentury činí tři miliardy eur ročně. Z toho 20 procent jsou povinné příspěvky členských států, vypočítávané podle HDP, a zbylých 80 procent dobrovolné příspěvky, o jejichž výši může členský stát ESA rozhodnout sám podle toho, jak se zajímá o agenturní programy.
ESA má své sídlo v Paříži, kde sídlí generální ředitelství a současně také Rada ESA. Ta je nejvyšším orgánem. Tvoří ji vždy dva zástupci z každé členské země. Dále disponuje špičkově vybavenými centry. Největší výzkumné středisko ESA je v nizozemském Noordwijku, kde je soustředěn výzkum v oblasti kosmické fyziky a astronomie, mikrogravitace, telekomunikací a pozorování Země.
Činnost kosmických objektů na oběžné dráze zajišťuje středisko v německém Darmstadtu. Své rakety vypouští do vesmíru ze základny ESA v Kourou ve Francouzské Guayně na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky.
I Česko se podílí na několika projektech
Česká republika se v současnosti podílí na osmi mezinárodních kosmických projektech. Týkají se například dálkového průzkumu Země, astronomie či biologie člověka v zátěžových situacích.
Trumfem českých expertů je hlavně plánované vypuštění družice Mimosa, které má být částečně hrazeno z prostředků získaných umořením ruského dluhu.
