Dříve se předpokládalo, že předchůdci dnešního člověka, kteří postupně osídlovali Eurasii, se drželi především teplejších oblastí včetně regionu kolem Středozemního moře.
Vědci však nově nalezli nástroje z pazourku z doby před 800 tisíci lety v hrabství Norfolk, asi 220 kilometrů na severovýchod od Londýna. Tento nález podle odborníků ukazuje, že lidé osídlovali severnější části Evropy už hluboko v dávné minulosti.
"To, co jsme nalezli, skutečně podkopává tradiční hlediska o tom, jak lidé postupovali (do dalších oblastí) a reagovali na klimatické změny," uvedl spoluautor studie Simon Parfitt z prestižní University College London. "Jen to dokazuje, jak málo víme o odchodu z Afriky."
Za předchůdce dnešního člověka, který žil v době nejstaršího paleolitu před 2,7-1,5 miliony let na území východní Afriky, se považuje tzv. člověk zručný (homo habilis).
O sto tisíc let dřív
Podle AP vědci objevili 75 pazourkových nástrojů na nalezišti poblíž pobřežní vesničky Happisburgh. Svůj nález datují do období před 866 tisíci až 814 tisíci lety nebo 970 tisíci až 936 tisíci lety. To je nejméně o 100 tisíc let dříve, než do kdy bylo datováno nejstarší osídlení Británie v nedalekém Pakefieldu.
Vědci zatím nevědí, který druh předchůdce dnešního člověka tyto nástroje vytvořil. Nebyly totiž nalezeny žádné úlomky kostí, které by umožnily identifikaci těchto pravěkých lidí.
Nyní chtějí vědci zjistit, jak se tito lidé vyrovnávali s relativně nepříznivým klimatem severovýchodní Británie. Oproti jižnějším oblastem tam bylo chladněji, oblast byla zarostlá hustými lesy, takže se špatně lovilo a v zimě zde bylo méně slunečního světla.
