Na druhém místě skončili sociální demokraté (SPÖ) s 21,5 procenta a dosáhli tak nejhoršího výsledku od konce druhé světové války. Třetí příčku obsadila se ztrátou zhruba deseti procentních bodů oproti předchozím volbám v roce 2017 protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ) (17,3 procenta).
Čtyřprocentní hranici pro vstup do Národní rady překročili ještě Zelení, kteří od posledních voleb v říjnu 2017 v parlamentu nebyli. Podle prognózy dosáhli dokonce nejlepšího výsledku v dějinách: 12,4 procenta. V parlamentu bude také liberální strana NEOS (7,4 procenta), která rovněž dosáhla rekordního výsledku. Dosud parlamentní strana Jetzt (Nyní) čtyřprocentní hranici nepřekonala (1,8 procenta).
Kurz řekl, že chce o nové vládě jednat se všemi zbylými stranami. Předsedkyně sociálních demokratů Pamela Rendi-Wagnerová, kteří za prvními lidovci zaostali o více než 15 procentních bodů, označila výsledek za zklamání. Zelení jsou podle předsedy Wernera Koglera připraveni s lidovci jednat, dosavadní kurz ÖVP by se ale musel „radikálně změnit“.
„Jsem dojat a skoro beze slov,“ řekl předseda lidovců Kurz ve volebním štábu. „Byly to těžké čtyři měsíce, ale teď nás lidé zvolili znovu,“ uvedl s odkazem na dobu, která uplynula od pádu koaliční vlády ÖVP a Svobodné strany Rakouska (FPÖ). „S dobrým výsledkem jsme počítali, ale takový výsledek jsme očekávat nemohli,“ dodal Kurz.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen už oznámil, že příští týden pověří Kurze sestavením nové vlády. Také hodlá příští týden zahájit rozhovory s předsedy všech politických stran, které se v neděli dostaly do parlamentu.
Výsledky nezahrnují asi milion hlasů voličů, kteří využili korespondečního hlasování či volili na voličský průkaz mimo své trvalé bydliště. Tyto hlasy se budou sčítat až v pondělí, hlasy odevzdané na voličský průkaz ve čtvrtek. Dá se tak ještě očekávat posun v řádu desetin procent. Konečné rozdělení mandátů v parlamentu tak bude jasné až v závěru příštího týdne.
Ztráta sociálních demokratů a svobodných
Podle dosavadních prognóz by čistě matematicky mohl Kurz vytvořit koalici s FPÖ, sociálními demokraty (SPÖ) nebo stranou Zelených. Předseda svobodných Norbert Hofer ovšem už avizoval, že se jeho strana připravuje na odchod do opozice.
Koalici se stranou Zelených považuje rakouský tisk za nejpravděpodobnější. Právě těmto dvěma stranám podle rakouského listu Die Presse „jako jediným voliči věří, že dokážou učinit potřebné změny“.
Podle agentury APA je rozdíl mezi výsledkem první a druhé strany s více než 14 procenty největší od druhé světové války. Dosud nejhoršího výsledku SPÖ dosáhla v roce 2013 (26,82 procenta).
FPÖ ztratila oproti volbám v roce 2017 zhruba deset procentních bodů. Podle všeho je voliči potrestali za aféru kolem bývalého předsedy a někdejšího vicekancléře Heinze-Christiana Stracheho, která letos v květnu vedla k pádu koaliční vlády ÖVP a FPÖ. Generální tajemník FPÖ Harald Vilimsky již naznačil, že by strana mohla zamířit do opozice. Voliči podle něj stranu pověřili, aby se pokusila o „nový začátek“.
Rakouský paradox: navzdory skandálům vyhrávají volby stále stejné tváře |
Hlavními tématy koaličních rozhovorů by podle hlavy státu měly být „vzdělání, ochrana klimatu, bezpečnost a armáda“. Do vytvoření nové vlády zůstane v úřadu kancléřka Brigitte Bierleinová, která od počátku června předsedá úřednickému kabinetu.
Volby se konaly ve stínu korupční aféry, kvůli které v květnu vláda Sebastiana Kurze padla. Aféra zahrnovala nahrávku z ostrova Ibiza, na které expředseda FPÖ a pozdější vicekancléř před volbami v roce 2017 slibuje domnělé neteři ruského oligarchy výhody za pomoc v předvolební kampani.
